Chava, 1. září 2011
To Sunyakash:
Jsem zase zpátky, ale ne zcela soustředěna na tvoje dotazy
... Pražská JDŽ reaguje, protože jsem vystoupila z anonymity a rozhodla
jsem se trávit svůj čas spíše tím, že je budu sledovat (opravdu zajímavé
(:-)))), než odpovídáním na tvé otázky.
Jak vidím, v posledních dnech sis o mně udělal úsudek,
takže mé odpovědi pro tebe nemají cenu. I přesto myslím, že otázky jsou
důležité, a budu se snažit na ně odpovědět co nejlépe, kdykoli k tomu najdu
dost času.
Abychom ukončili diskusi o legálnosti/ilegálnosti případu.
Podle českého práva v mém případě to, co udělal XXXXX,
NENÍ NEZÁKONNÉ. Před pár měsíci jsem si myslela, že by to mohlo být jinak, ale
zákon o sexuálním donucení skutečně nezahrnuje kněží (pouze velmi specifickým
způsobem, který bude těžké dokázat). O tom jsem se stoprocentně přesvědčila po
diskusi s českou kriminální policií – oddělením organizovaného zločinu.
Zajímali se o to, co se děje v JDŽ. Důvod, proč jsem souhlasila se
setkáním, byl, že jsem se chtěla podělit o své zkušenosti a znalosti o JDŽ se
českými úřady. Nikdy jsem nechtěla dělat ze své zkušenosti soudní případ.
Za jistých okolností se mohu připojit k soudnímu případu
v Rakousku, kde je zákon mnohem přísnější. Nepotřebuji to. XXXXX ví, že je
zde ve velkém nebezpečí – jeho bezpečnost závisí pouze na loyalitě jeho žen,
které tu měl v posledních 5 letech.
K soudnímu sporu se připojím jako svědek, pouze když
JDŽ nebo XXXXX napadnou další oběť.
Moje rozhodnutí vyjít ven se svou zkušeností nebylo založeno
na zákonnosti nebo nezákonnosti chování XXXXX, ale na tom, zda se chová správně
nebo špatně.
Můj názor na vinu:
1.Mojí vinou je, že jsem mu dovolila mě zneužít, protože
jsem mu nejprve dovolila, aby zmanipuloval mou mysl a naplnil ji nebezpečnými dogmaty
(např. guru ti nikdy nemůže uškodit).
2.Jeho vinou je, že využil příležitosti a zneužil své moci
nade mnou.
Pokud by 1. a 2. nenastaly společně, k žádnému zneužití
by nedošlo.
Pokud jde o to, že při sexuální zkušenosti nepoužil násilí:
S tím nesouhlasím – všechno, co mi říkal během toho,
bylo psychickým nátlakem, abych mu umožnila to, co chtěl.
Všechno, co říkal na začátku, byly rozkazy, nikoliv volby.
Pokud jde o odpuštění:
Musím odpustit sobě i jemu – na tom se pracuje. Je to moje
svobodné rozhodnutí.
Ale odpuštění neznamená, že se budu někdy domnívat, že to,
co udělal a stále dělá, je správné. Neříkám, že svůj názor nikdy nezměním,
protože stát se může všechno. Ale až dosud se domnívám, že všechno, co udělal a
dělá, je hrozně špatné.
(Její svědectví: http://jogavdennimzivote.blogspot.com/2011/04/svedectvi-c-4.html)
Audio anglicky: http://sites.google.com/site/paramliar/attachments/dev4.mp3?attredirects=0
(Její svědectví: http://jogavdennimzivote.blogspot.com/2011/04/svedectvi-c-4.html)
Audio anglicky: http://sites.google.com/site/paramliar/attachments/dev4.mp3?attredirects=0
Všem, kteří šíří informace prostřednictvím internetu, doporučuji seznámit se s plným zněním paragrafu 206 Trestního zákona č.140/1961 Sb. Pro informaci jeho znění je následující:
OdpovědětVymazat§ 206 Pomluva
(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Dr.Jana