Drazí přátelé,
Jmenuji se Roman Peterka a býval jsem jedním z Mahéšvaránandových svámích, od r. 1994 dor. 2001 (svámí Raméšvárananda). Jsem původem z České republiky (Československo), ale mnozí v vás mě znají z doby, kdy jsem byl v Rakousku a USA, kde jsem pracoval na založení první skutečné organizace YIDL a ášramu. V r. 2001 po Kumbhaméle jsem opustil YIDL, stav svámího a veškeré své vztahy k organizaci, a od té doby jsem se nikdy nedíval zpět a žil normálním každodenním životem. Nejtěžší věcí pro mě bylo přerušit spojení se všemí mými přáteli, které jsem jsem tam měl za 15 let, kdy jsem byl členem organizace. Pak jsem si na to dokázal zvyknout a pokračoval v normálním životě, a nechal za sebou i všechny tehdejší přátele a nechěl jsem již nikdy slyšet o YIDL. Jedním z důvodů bylo (vlastně hlavním důvodem), že Mahéšvaránanda manipuloval můj odchod takovým způsobem, že všechno se jevilo jako způsobené mojí vinou (něco jako „je vyhořelý, zmatený mladými ženami, ztratil svou cestu, ale my mu děkujeme za všechna ta léta tvrdé práce“). Bylo těžké mluvit s kterýmkoli žákem z důvodu „mystického pohledu“ v jejich očích, který říkal: „Chudáčku . … a býval jsi tak velkým jogínem“. Po čase se to stane opravdu únavným. Ale když mi po deseti letech zavolali dva bývalí přátelé a řekli mi o tomto skandálu, velmi mě to rozrušilo, znechutilo a rozzlobilo. Rozhodl jsem se říci pár slov.
Nikdy jsem nevěděl o žádném sexuálním zneužívání. Občas jsem slyšel zvěsti, že Mahéšvaránanda spí s některými svými žákyněmi, ale … nevěděl jsem to z první ruky, a neslyšel žádný solidní důkaz. Ale nyní jsem pochopil, proč jsem v Indii často potkával mladé ženy sedící stranou s prázdným pohledem v očích, a když jsem se pokoušel s nimi mluvit, mluvily nesouvisle a byly hrozivě klidné. Moje srdce jde k nim všem a říkám jim: „Je mi líto, nastotisíckrát líto toho, čím jste musely projít. Doufám, že nyní jste silné a dokážete se z toho zotavit. Jste silné a všechno požehnání, které potřebujete, je vaše vlastní velikost. Nikdo jiný vám ho nemůže dáta.“
Jak jsem pochopil, museli být nějací lidé, kteří byli komplicové v této špinavé hře. Mozky nás všech byly vymývány mistrovskou myslí gurua, plnou klamu a přetvářky, takže není tak lehké soudit. Ale chci jim říci jednu věc: „Jestliže jste pomáhali organizovat či účastnili se sexuálních schůzek dobrovolně, přiznejte si pravdu a udělejte jedinou správnou věc: Promluvte o tom! Zachraňte mnohé další v budoucnosti. Nejen před Mahešvaránandou. Ten už stárne, je stále více nemocný a jeho nádobíčko už nebude schopné moc toho udělat, ať už s modrou pilulkou nebo bez ní. Ale zachraňte je před jakýmkoli dalším guruem a charismatickou postavou hladovou po moci a lakotnou. Také pro svou vlastní sebeúctu. Jestliže to neuděláte, jděte do pekel.
Proč jsem odešel, když jsem tohle všechno ani nevěděl? Jak dobře vědí ti, kteří byli v YIDL po desetiletí, věci se tam dosti změnily. Proč? Protože jsme vlastně nepochopili, že tento indický automechanik, chytrý jako liška, má velký plán, jak se dostat ze svého nízkého postavení a předurčené indické budoucnosti k velikosti, bohatství a slávě. Přišel na západ, tam, kde jsem tehdy byl, to byl ještě východ, a tam uviděl velkou příležitost využít svůj šarm a vysávat z nás peníze, kterých jsme za komunismu moc neměli, ale mnoho řek vytváří oceán, pamatujete? Také viděl příležitost manipulovat mysli, které byly připraveny k vymývání mozků komunistickými režimy. Proto vždycky říkal, že má raději východní Evropany než západní. Tak jsme se chytili na jeho udičku velkého gurua a světce a toho všecho. Začal pomalu, měl plán. My jsme byli jako opoždění hippies a zastánci Nového věku, a on nám dával lásku a pochopení, protože věděl, že přijde den a my z něj uděláme krále světa. Budoval si infrastrukturu pro svou budoucnoust maharádže.
Já jsem žil v komunistickém Československu, mnohokrát jsem byl zbit policií a žilo se mi těžko, jako mnohým dalším, kteří byli utlačováni, takže jsem opustil podzemní protirežimní hnutí a přidal se k hnutí za svobodu s tímto velkým guru. Dal jsem mu více než 15 let života. Za své rozhodnutí nedávám vinu Mahéšvaránandovi. Vím, že si musím sníst, co jsem si navařil. Nedávám vinu Mahéšvaránandovi za dobu, kdy jsem viděl špatnosti a nepromluvil jsem dost nahlas. Dávám vinu sobě, že jsem mlčel a snažil se být dobrým a věrným žákem. Nedávám mu vinu, že manipuloval moji mysl tak obratně, že já sám jsem potlačil své vlastní jasné posuzování reality. Viděl jsem pytle peněz putující od jednoho k druhému, za ktteré si kupoval moc, tituly, domy, a z kreditních kart žáků (včetně mojí) si pořizoval všechny možné elektronické hlouposti, které viděl v obchodech. Viděl jsem jeho moc a hlad po uznání na Millenium, konferenci OSN, kde se snažil vlézt na pódium, kde ho nikdo nechtěl, a z jeho šílenosti jsme se my všichni, co jsme mu tam sloužili, mohli zbláznit. To bylo v létě 2000, a potom, když jsme se vrátili do Virginie, věděl jsem, že chci odejít. Byl jsem deprimován, rozhněván na sebe a nenáviděl jsem svého gurua. Aspoň něco, s čím se dalo pracovat. Byla to první realita za 15 let. Byl čas přestat sám sebe klamat.
Já jsem žil v komunistickém Československu, mnohokrát jsem byl zbit policií a žilo se mi těžko, jako mnohým dalším, kteří byli utlačováni, takže jsem opustil podzemní protirežimní hnutí a přidal se k hnutí za svobodu s tímto velkým guru. Dal jsem mu více než 15 let života. Za své rozhodnutí nedávám vinu Mahéšvaránandovi. Vím, že si musím sníst, co jsem si navařil. Nedávám vinu Mahéšvaránandovi za dobu, kdy jsem viděl špatnosti a nepromluvil jsem dost nahlas. Dávám vinu sobě, že jsem mlčel a snažil se být dobrým a věrným žákem. Nedávám mu vinu, že manipuloval moji mysl tak obratně, že já sám jsem potlačil své vlastní jasné posuzování reality. Viděl jsem pytle peněz putující od jednoho k druhému, za ktteré si kupoval moc, tituly, domy, a z kreditních kart žáků (včetně mojí) si pořizoval všechny možné elektronické hlouposti, které viděl v obchodech. Viděl jsem jeho moc a hlad po uznání na Millenium, konferenci OSN, kde se snažil vlézt na pódium, kde ho nikdo nechtěl, a z jeho šílenosti jsme se my všichni, co jsme mu tam sloužili, mohli zbláznit. To bylo v létě 2000, a potom, když jsme se vrátili do Virginie, věděl jsem, že chci odejít. Byl jsem deprimován, rozhněván na sebe a nenáviděl jsem svého gurua. Aspoň něco, s čím se dalo pracovat. Byla to první realita za 15 let. Byl čas přestat sám sebe klamat.
Na konci roku 2000 jsme jeli na Kumbhamélu. Já jsem nechtěl, neměl jsem to v plánu, ale guru řekl, že bych měl jet, tak jsem jel. Byl to ten nejnechutnější výlet mého života. Když jsem viděl všechny ty šaškovské guruy z Akhary a jeho, jejich aroganci, lakotu, perverznost a hloupost, stala se ze mě chodící mrtvola. Každou noc jsem se pokoušel to vykřičet zpěvem podivných písní, jejichž slovům jsem nerozuměl a nevěřil. Někdy, když nebyl níkdo blízko mě, aby mě slyšel, jsem do modlitby nahrazoval česká slova písně Skákal pes přes oves … abych se nezbláznil.
Když jsme se vrátili zpět, zavolal jsem Mahéšvaránandovi do Indie, že odcházím. Vynadal mi, řekl že teď nemá čas, musí někam jet, a že si promluvíme později. Už m nezavolal a já jsem ho nemohl zastihnou po více než dva týdny. Nakonec jsem mu nechal vzkaz, že odcházím, pokud nezavolá. Abyste pochopili situaci v americkém ášramu v té době, musíte vědět, že všechno tam záviselo na mé účasti. Právě jsme koupili novou budovu, a lidé dali desítky tisíc dolarů ášramu z důvodu mého osobního přičinění. Většina z nich ani Mahešváránandu neznala. Ášram splácel hypotéku bance a někteří lidé dali své finanční záruky. Kdybych odtud odešel, znamenalo by to velké komplikace. Další den mi zavolal. Ale odmítl přijmout, že odcházím. Řekl mi, ať si vezmu dovolenou a odpočinu si, atd. Oddálil můj odchod asi o 3 měsíce. Já jsem mohl odejít, ale byla v tom moje nejlepší léta tvrdé a čestné práce a nechtěl jsem, aby šla jen tak do pekla. Tak jsem si to nechal pro sebe. Už jsem nebyl svámí a provozoval jsem ášram pro přechodnou dobu, a také jsem mu znemožňoval prodat budovu a shrábnout peníze (což ostatně zamýšlel již v okamžiku nákupu budovy), a také nesplnit všechny další finanční závazky. Díky pomoci některých lidí se nám to povedlo.
Nechal jsem ho, aby mě zahrnul obviněními, že chci budovu pro sebe, že chci vydělávat na ášramu, atd. Vypadá to, jako by se stejná situace opakovala na druhé straně oceánu, v Novi Sad v Srbsku. Když jsem přestal být svámí, můj osobní život se stal mým soukromým životem a obvinění z toho, že jsem odešel kvůli mladší ženě, jsou nesmysl. Celou dobu, kdy jsem byl svámí, jsem byl v celibátu, a ne jako on a bozo-guruové v Akhaře.
Nechal jsem ho, aby mě zahrnul obviněními, že chci budovu pro sebe, že chci vydělávat na ášramu, atd. Vypadá to, jako by se stejná situace opakovala na druhé straně oceánu, v Novi Sad v Srbsku. Když jsem přestal být svámí, můj osobní život se stal mým soukromým životem a obvinění z toho, že jsem odešel kvůli mladší ženě, jsou nesmysl. Celou dobu, kdy jsem byl svámí, jsem byl v celibátu, a ne jako on a bozo-guruové v Akhaře.
Je důležité pochopit jednu věc. I když neužíval fyzickou sílu, aby získal ty mladé ženy, přesto je vinen tím, že je získal vymytím mozků. Já to pokládám za znásilnění. Doufám, že nějaký soud s tím bude souhlasit, až některá z těch žen dostane odvahu ho žalovat.
Tolik co se týče Mahéšvaránandy a ostatních zúčastněných. „Pamatujte si, i když sedíte na trůně, pořád sedíte na svém vlastním nečistém zadku.“
Roman Peterka
Alexandria, VA, USA
