Ve vídeňském grémiu je veřejným tajemstvím, že ty tzv. gópí, tvoří ve skutečnosti harém. A také se ví, že ta, co je favoritkou, je na jedné straně na výsluní, ale je permanentně vystavena žárlivosti, nenávisti, nevraživosti a naschválům. Dochází k intrikám. Za této situace v tomto evropském centru vznikají velké problémy, které se nedaří vždy dobře maskovat. Co je ovšem (pro mne) zarážející, je, že ony dívky žijí v představě, že takováto nadstandardní pozornost mistra je duchovně velmi posouvá nahoru… Fixní idea? Porucha osobnosti? Ztráta soudnosti?
Celou jógovou scénu lze rozdělit na prostou členskou základnu, které se předkládají k uvěření různé nesmysly a hlavně požadavky. Dalším stupněm je jakési grémium, které ví, ale protože je na výsluní, tak mlčí. Horní patra jsou ony gópí, které se perou o přízeň pána vesmíru. K nim se dá samozřejmě přiřadit i jakási jejich matka představená, která má zástupkyně v určitých zemích. Sanjásinové (swamiové), jsou o stupeň níž. Oni pomáhají byznysu, zatímco horní patro se stará o blaho pána vesmíru na zemi.
Bylo toto vlákno k něčemu dobré? Nepochybně! Nejenže otevírá oči, ale také čistí zrak, kultivuje ducha a činí mozek zdravě selsky uvažujícím. A dává procitnutí. Toto vlákno duchovně pozvedá nad úroveň jdž. Blbci sem napáchnou, je to jejich rozhodnutí (k vlastní škodě). Rozhodnutí nikoliv svobodné, nýbrž notně zmanipulované.
Písek pouštní sídla zavane, Střílky zajdou na úbytě, jen těm puriům, nandům, ím a dalším, zůstanou v občankách velice prapodivná jména a mnohdy i příjmení."
Neumím se tak přesně, jasně vyjádřit jako jiní zde - viz třeba předchozí autor (Harém...). A tak již k napsanému si dovoluji jen přidat svůj dík za radost, kterou bylo zjištění, že existují lidé smýšlející a cítící stejně nebo velmi podobně. Bohužel jsme se nesetkali dříve a pravděpodobně u toho zůstane, ale i tak to stačí k tomu, abychom se už nikdy necítili osaměle, abychom zůstali sví bez pochybností, že ač v menšině, nejsme blázni. Víme o sobě, a to je velká posila! Jsem přesvědčena, že jednáme stejně za všech okolností i v jiných případech než je tento a reagujeme. Naše ideály, city a jejich obhajoba totiž nekončí hranicí našeho osobního teritoria, našeho osobního zájmu, jak se s tím běžně setkáváme, a proto ostatním připadáme "divní".
OdpovědětVymazatUFO, díky za kompliment.
OdpovědětVymazatZastávám názor, že když uvidím zloděje, nebo prohlédnu podvodníka, nebudu se zbaběle schovávat za masku „nekritizujícího“, ale upozorním na něj i ostatní. Po téměř čtvrt století duchovního přešlapování na půdě jžd, jsem se dokázal probudit. Nebylo to během jednoho dne, ale věz, že toto vlákno k tomu dost přispělo. Přispělo k odhazování vypěstovaných klišé a dogmat, podporovaných doporučovaným režimem dne, se vším co k tomu údajně patří. Probouzení přišlo už před pěti lety po té, co jsem zjistil, že moje mnohaletá tapasja nefunguje. A postupně jsem odhazoval obrazy, knihy, časopisy, mantru, malu a nakonec i kriju…
Díky správci vlákna se už nemusíme jalově handrkovat s různými čerty, vláknokazy a zámeckými poskoky. Oni vlastně svými příspěvky dokazovali, že nejsou „služebníky světla“, to ani náhodou. Jejich hra se stala průhlednou, nutno ovšem přiznat, že práce s nimi byla naopak velice svízelná. Jsou to typičtí služebníci temnot, a ti se snadno nevzdávají. I když se často tváří jako poslové světla. Po ovoci jejich skutků se nám je dařilo odhalit.
A tak si říkám, že nás toto vlákno svým způsobem přivedlo a stále přivádí k poznání. Myslím, že bude i propříště užitečné, budeme - li se scházet alespoň zde. Jako komunita, řídící se zdravým rozumem. Možná malá, přesto užitečná. Přispívají zde fundovaní autoři: Sid, Jucets, Šiša, Ufo (i Tvé příspěvky jsou výborné), a další. Právě ta komunikace s nimi dává podstatně víc, než ono dřívější poklonkování před gypsovými pajduláky, fotkami podivného původu (a diskutabilní úpravy) a vřeštění jalových popěvků v neznámém jazyce…
Jsem v podzimu svého bytí. A nechtěl bych, potomkům zanechal po sobě obraz, za který by se museli stydět. Někoho, kdo nosí až do smrti na krku korálky z cizokrajné křoviny, obléká se jako výhybkář, ve tváři má permanentní škleb, o kterém si myslí, že je blaženým úsměvem.
Tedy, milá komunito, rád bych se zeptal - jak jsi na tom s praktikováním jógy? Cvičení, dýchání, meditace...jak dál?
OdpovědětVymazatOna je otázka, co to vlastně doopravdy je praktikování jógy a jestli to, co jsme byli zvyklí všechny ty roky dělat, byla skutečně jóga - myslím v tom smyslu, jestli nás to opravdu vedlo k nějakému osvobození, blíž Bohu, nebo vůbec někam.
OdpovědětVymazatZa sebe mám pocit, že si připadám v tomto ohledu stejný dnes, před deseti lety, nebo než jsem s jógou začal. Nemá smysl, abych zde rozebíral "duchovnost", té měl v JDŽ každý plnou hubu a stejně skutek utek. Ale můžu zodpovědně říct, že díky józe jsem se nestal lepším človekem, nestal jsem se spokojenějším, zdravějším, morálně vyspělejším, nebo jakékoliv jiné přídavné jméno "pokroku" vás napadne. Naopak si dnes myslím, že jsem toho "díky" JDŽ v životě mnoho zmeškal nebo pokazil.
Na jógu jsem se dal z touhy po duchovnosti, po poznání, po Bohu. V tomto ohledu cesta, kterou jsem se vydal, naprosto selhala. Já jsem si samozřejmě myslel, že jsem selhal sám, proto jsem navzdory zdravému rozumu pokračoval. Teď, když vidím, na čem stojí základy JDŽ, tak nemám důvod v tomto snažení nějak soustavně pokračovat.
Některé techniky jógy občas používám, ale čistě účelově, když se mi to hodí. Občas trošku pránajámy nebo nějaké relaxace proti stresu, občas nějakou ásánu, když mě bolí záda (pravidelně to ale nedělám, to mým zádům paradoxně spíš škodí). Klanění se obrázkům, oslavné zpěvy, módní přehlídky ve žlutém, pojídání roztočů, výlety do země zaslíbené - samozřejmě ne. Zvracení, špagát v žaludku, v nose, průjmy a podobné úchylárny - už nikdy. Jama, nijama a celý ten katechismus okolo - pustil jsem to z hlavy a snažím se jenom chovat jako slušný člověk, což je možná těžší. Meditace, mantry a všechno ostatní, co má duchovní ambice - zatím ne, nemám na to žaludek. Četba "filozofie" - átmá = brahman, mája, osud, jak to všechno vlastně je a podobné opičárny - ne. Nemůžu vyloučit, že za pár let, až mé emoce vůči JDŽ vychladnou, možná dám józe v nějaké podobě ještě šanci, ale určitě už to nebude mít nic společného s JDŽ.
Na závěr musím konstatovat, že bez jógy naprosto nestrádám, naopak. Nestresuji se tím, kdy co stihnu udělat, když mi půl dne zabere "sádhana". Spím jako normální člověk, ne jako vězeň v gulagu. Jím i ve čtvrtek a moje trávení je mi za to vděčné. Když mě přepadne nějaká myšlenka, nestresuji se tím, jestli je dobré si ji myslet, nebo ne. Nevymýšlím si, jakou asi mám "dharmu" a co právě dělám proti ní. Když se praštím do hlavy, neberu to jako trest za své hříchy, a klidně si třeba sprostě zanadávám. Nemyslím si o zbytku planety, že je vůči mně, velkému jogínovi, zaostalá a potřebuje prohlédnout. Snažím se přestat si konečně na něco hrát, pokouším se dohnat to, o co jsem přišel a snažím se už konečně žít jako normální člověk. Svobodně, v mezích možností.
Jak dál a kam dál?
OdpovědětVymazatNa to si musí každý odpovědět sám. Co je to jóga? To co nám předvedla „jeho svátost“? Jeho strejda (starý guru) o něm tvrdil že sw. je „největší guru ve vesmíru“. Výsledek této velikosti známe. Osobně mi ale jedno poznání, byť nepřímo, dal: „VĚDĚNÍ PRAVDY NENÍ V JEJÍM OMÍLÁNÍ, ALE VE ZPŮSOBU ŽIVOTA“. Tečka.
Možná, že v tom vzduchoprázdnu, po opuštění sekty, budou někteří potřebovat nějakou berličku, než se naučí chodit po svých. Je veliké množství posvátných traktátů různých kongregací, po jejichž prostudování stejně zjistíte, že přešlapujete na místě. Ty traktáty od života, od stvořeného a pravdy spíš odvádějí. Odvádějí od toho, aby se každý stal mistrem sám sobě, aby nebyl otrokem vštěpovaných dogmat. Vždyť k čemu jsou všechny ty postuláty dobré? Pouze k tomu, abychom se učili filozofii zmaru a na filozofii života zapomněli a stali se manipulovatelnými.
VŠECHNY CESTY, POUTNÍKU, TĚ ODVÁDĚJÍ OD TOHO, CO HLEDÁŠ. A CO MÁŠ VE SKUTEČNOSTI V SOBĚ!
Nejméně dvě opakující se situace mě vždy uvádějí do rozpaků: Co odpovědět na otázku jak se mám a co přát druhým ( při loučení, k narozeninám, svatbě, do nového roku...)
OdpovědětVymazatK té druhé situaci: I když jsem nad tím mnohokrát přemýšlela a snažila se vytvořit něco originálního - vřelého, konkrétního, smysluplného, nejlépe extrakt toho všeho - stejně ze mě vždy vypadne obligátní - všechno nejlepší a hodně štěstí (a zdraví), případně když mám víc času na vzpamatování se, tak radost ze života.
Ti před námi nebyli hloupí. Dobře znali cenu života a přáli si ho prožít šťastně. Nejsme jiní. Hledáme totéž, jen se jeden od druhého lišíme ve způsobu hledání a zdroji nalezení. Neumím si představit, že by se někdo mohl stát šťastným násilím, takže předpokládám svobodu volby. Být nesvobodný v tom, co má povznášet, jde nejen proti rozumu, ale i duchu. Kdo žije poctivě, je poctivý ve všem. Pak nelze vidět takový asketický i "obyčejný život" jinak než ve stejné rovině. (Nemám na mysli lavírování mezi těmito). Tuším, že štěstí je to, co nás naplňuje. Tak teď mám v zásobě další přání. Nejspíš jsem ho někde ukradla, jen jsem zapomněla komu (promiňte prosím): Přeji Vám naplnění! Nejlépe hned, nejpozději v novém roce.
Proč je swami Maheshwarananda v Nepálu?
OdpovědětVymazatŽáci v Evropě na swamiho čekají již od konce dubna (27.4.), kdy skončila mírová konference v Austrálii. Swami však dal přednost cestování po Nepálu. Mahasamádhi Maháprabhudžího proběhlo bez jeho účasti. Snad poprvé (když nepočítám situace, kdy byl nemocen). A to se již skoro veřejně ášram ve Střílkách ocitá ve finančních potížích a návštěva mistra by určitě mohla zvýšit účast na semináři a tím i příjem z této akce. Proč je tedy v Nepálu? Je to u něj obvyklé? Nevím o žádné předchozí návštěvě Nepálu, o které by byli žáci poměrně podrobně informováni.
Jedna možná odpověď se nabízí.Podíváme-li se na oficiální stránky JVDŽ - do NEWS ( http://www.yogaindailylife.org/news) zjistíme následující:
Swami byl v Indii na začátku roku 2011 a můžeme se jen dohadovat, že odjel nejpozději na konci února. Od března měl již program v Rakousku a dále např. v Kanadě, na Novém Zélandu a 27.4. končila konference v Austrálii. Začátkem května už byl u své nemocné maminky. Indii neopustil min. do poloviny září. Kam směřuju... ještě nikdy nebyl v Indii tak dlouho v jednom roce. Směle se můžeme dostat k polovině kalendářního roku. Pokud by tomu tak bylo, stal by se v Indii plátcem daní. A možná zde máme odpověď, proč vycestoval právě do Nepálu, který Indové hojně využívají k tomu, aby nemuseli své zemi daně odvádět. Nebo jde opravdu o duchovní pouť? Dává jí přednost před svými žáky v Evropě? Strach z obvinění v Evropě mít přeci nemůže, sám prohlásil, že všechna obvinění jsou lživá. Přesto se zdá, že se mu do Evropy nechce. A asi ani do Austrálie a Nového Zélandu - žáci a novináři tam měli v listopadu nepříjemné otázky... Zbývá tedy Nepál?
Maybe someone wants to bump him off? In fear of his life by some disgruntled Serbs, maybe in Europe it's easier for a contract killer to track him down? :-)
OdpovědětVymazatProč je svámí v Nepálu je zajímavá otázka. "Duchovní" důvod ve smyslu pouti nebo něčeho podobného nevidím žádný a ani z toho mála, co jsem byl zatím ochoten od něj vyslechnout přes webcast, jsem nezaregistroval, že by svámí něco takového tvrdil. Daňové důvody se přímo nabízí. Problém je v tom, že aby to mělo smysl, musel by svámí strávit v Indii méně než 182 dnů v roce 2011. Pak by opravdu nemusel danit příjmy pocházející ze zahraničí, pokud tomu dobře rozumím. Jenže mi připadá, že tuto hranici stejně překročil. Podle posledního zveřejněného programu (z 27.2.2011) by mu to s rezervou vyšlo, ale z tohoto programu se od března neuskutečnilo asi vůbec nic.
OdpovědětVymazatPokud se dívám dobře, byl v Indii od začátku roku až někdy do poloviny února. Potom Evropa, Severní Amerika, Austrálie, Nový Zéland, cca do konce dubna. Od začátku května byl v Indii - nemoc a úmrtí matky. Pak ale nevím o tom, že by někam jezdil, s výjimkou toho polotajného výletu do Austrálie v říjnu (cca dva týdny?). Nevím, odkdy je v Nepálu, ale myslím ne dlouho před 24.11., kdy jsou o tom první zprávy. Jestli počítám dobře, byl v Indii minimálně sedm měsíců. Stejně tak je ale možné, že něco nevíme - pokud si pamatuji, tak o něm možná dva měsíce nebylo vůbec slyšet, žádné webcasty, nic. Kde v té době skutečně byl je otázka.
Kdyby se svámí skutečně snažil vyhnout daním, bylo by to docela zajímavé s ohledem na jeho "charitativní" činnost. Snaží se zastoupit indický stát tam, kde selhává (škola, nemocnice, atd.), ale na druhé straně stát připravuje o prostředky k tomu, aby svou roli plnil? Není to proto, že platit daně nemá takový "reklamní" potenciál jako vlastní charita, i když výsledek vlastně může být v konečném důsledku a součtu podobný (a podobně efektivní)? Není podstatné, že by se tím pravděpodobně nedopustil ničeho nezákonného. Stejně jako v případě sexuálního zneužívání jde myslím především o morálku, o princip. Dostal by se tak naroveň různým pochybných podnikatelům a sportovcům s trvalými pobyty v daňových rájích.
Jestli ale o daně nejde, jaký jiný důvod v tom může být? Má to být jen taková příjemná dovolená v horách? Mám pocit, že věrní si snad tuto otázku už ani nekladou. Někteří hodně naivní si dokonce myslí, že je v NIpálu (to bohužel není vtip). Movitější žáci se zkrátka zbalí a jedou za ním. Kdo by se nechtěl podívat do Nepálu, jenže normálně by to byl skoro hřích tam jet jen tak na kusang. Možná i to je svámího záměr - vyždímat ještě nějaké peníze z lidí, které už jeho ášramy v Rádžastánu nelákají.
Narazil sem tu dnes nahodou tak aspon pridam par radku:
OdpovědětVymazataspon vidim jak jste praktikovali JvDZ, jinak by z vasich ust nemohli vychazet takove reci, vase osobni i duchovni skusenosti by to nedovolili a tak marnite cas jalovym tlachanim, ale jak se rika kazdy sam je strujcem sveho stesti..
Bhaktigyananand
p.s. sem hrdy na to ze Svamiji je muj Mistr a nedam na neho dopustit na zaklade mych osobnich skusenosti
preju vsem hodne zdaru a stastny novy rok
Asi 4 roky jsem žil a dýchal pro JvDŽ. Rád bych se s vámi podělil o vlastní zkušenost z toho období, které pozvolna ustalo asi před 6 lety (nyní je mi 31).
OdpovědětVymazatZačínal jsem cvičením základní jógové sestavy od Lysebetha, ve které jsem po seznámení se s JvDŽ vyměnil pozdrav slunci za Khatu pranám. Cvičíval jsem 2-3x denně cca 40minut po dobu asi jednoho roku. Procházel jsem v té době citově i finančně obtížným obdobím, a dospěl jsem k rozhodnutí, že nemá smysl ztrácet čas ničím jiným než duchovním poznáním. V té době jsem se dozvěděl o JvDŽ a vrhl jsem se s vervou do jógových cvičení v jejich celistvosti (opakování mantry, áratí a bhadžany, séva - nezištné pomáhání druhým, jógová strava a různé techniky péče o zdraví apod.). Dalo by se říci, že se ze mně stal lepší člověk - shodil jsem, byl jsem jako pružin, žil jsem s mantrou na rtech a v srdci, byl jsem mnohem vnímavější než kdesi v pubertě.
Na internetu jsem si vyhledal informace o ášramu šrí Dévpuridžího vedeného Honzou Hlaváčkem ve Ždárci u Skutče a na tři čtvrtě roku jsem tam odjel. Klidné prostředí se snoubilo s praktikováním jógových cvičení, zpíváním bhadžanů a uklízením a všechno bylo super. Pak jsme zajeli společně do Střílek. To také bylo super. Jenže když mělo dojít na samotné přijetí mantry od Svámidžího, čili na vrchol asi mého asi dvouletého upřímného snažení, zjistil jsem, že mám problém - nenavštěvuji semináře Jógy v denním životě, cvičím si defakto po svém a chybí mi papír od mého jógového učitele potvrzující, že jsem připravený stát se Svámidžího žákem. Zjistil jsem to tak, že jsem přišel na obřad udělování mantry, kam přišla místní svámí (jméno neznám), ta se zeptala na podepsaný papír, a poslala mne pryč. Asi 30minut jsem čekal se sepjatýma rukama v chodbičce kterými měl projít Svámidží na udělování mantry novým žákům. Prošel, podíval se na mně a byl pryč. Od toho okamžiku začal být můj vztah k JvDŽ podivný. Řekl jsem si, dobře, asi je ještě brzy, předvedu co jsem se dosud naučil v reálném životě. Vrátil jsem se do svého bydliště a našel jsem si práci v Léčebně pro dlouhodobě nemocné jako sanitář. Pořád jsem jedl kollathovu snídani, cvičil jógu, modlil se mantru, a snažil se skloubit svou práci s pozitivním přístupem. Vydržel jsem asi 8 měsíců. Jednou ze vzpomínek na LDN je rozhovor s postarší paní, jak jsem jí držel za ruce a jak do druhého dne zemřela. Jinou vzpomínkou je navázání vztahu s jinými staršími lidmi, nebo sbírání pos*aných prostěradel z postelí, sprchování nemocných, dlouhé pěší tůry do práce a z práce domů..
Pak proběhla druhá návštěva Svámidžího a rozhodování zda a jak bych mohl požádat Svámidžího o mantru. Mou rozpolcenost lze ilustrovat tím, že jsem si o tom promluvil s Honzou Hlaváčkem, který mne znal, věděl, jak tvrdě jsem na sobě pracoval, a navrhl mi, že mi formulář opravňující k udělení mantry podepíše. Těsně před odevzdáváním formulářů jsem jeho nabídku odmítl a s brekem jsem seminář opustil.
OdpovědětVymazatDovolte mi vysvětlit mé pohnutky. Během oněch asi tří let, po které jsem se věnoval józe, jsem si přečetl nějaké další duchovní knihy. Mezi nimi Púndžu. Domluvil jsem se s nakladatelstvím Avatar a přeložil jsem knížku, kterou Martin Pařík vydal pod názvem Srdce které tančí. čerstvě vydanou knížku jsem shodou okolností přivezl Svámidžímu na onu pražskou přednášku jako dárek .-). Ale abych neodcházel od tématu, Púndža radil dát si pozor na učitele, kteří po vás chtějí životy plné cvičení. Jak prostá rada to je a jak zcela je proti JvDŽ! Důvodem, proč jsem tenkrát s pláčem utekl z předávání mantry novým žákům bylo jednoduše to, že jsem cítil velký rozpor mezi ideou se kterou jsem se dokázal ztotožnit, tedy s tím, že dosažení pravdy je velmi jednoduchý a časově krátký proces, jehož poznání mi nedělalo žádné potíže, a tím, že v JvDŽ se cvičí pro samotný proces cvičení, odteď do konce věků ámen.
Uplynulo pár let, během kterých jsem postupně (nikoliv zcela náhle) přestával intenzivně cvičit jógu (vše co se pod tím významem skrývá). Nezahořkl jsem ani na JvDŽ ani se nepovažuji být žákem někoho jiného (třeba Púndži).
Pokud se náhodou ve svém životě setkám s JvDŽ, říkám si sám pro sebe: dal jsem vám vše, a přesto to nestačilo k překonání formulářové paní svámí ve Střílkách.
Mějte se hezke a nežerte to tolik :-).
Ahoj
Z toho, čo napísal Bhaktigyananand vo mne rezonuje predovšetkým ona otázka toho, čo je praktizovanie JvDZ. Už viac krát som sa stretol s uvažovaním „Všetko dobré v živote som dostal od gurua, všetko zlé sú moje vlastné chyby.“. Ak žiaci prijímajú tento spôsob myslenia, zákonite sa dostávajú do podriadenej pozície voči guruovi, pretože ono „dobro“ závisí nie na ich vlastnej karme, ich vlastnom snažení, ale na „milosti gurua“ (ktorú žiak získava pokornou službou -čo je spôsob adorovaný príkladom parabhaktu stýčka). Slúž guruovi a on zmení tvoj osud („..ani Bohovia nemôžu zmeniť osud, ale guru môže!!!“). Čo je potom „praktizovanie JvDZ“? Je to naozaj cvičenie asán, pranajámy a meditácií a zlyhal som v tom (málo som cvičil a meditoval)?
OdpovědětVymazatČo by to mohlo byť skúsim ilustrovať na príklade seminára JvDZ (opravte ma, ak nie som presný, navyše program nemusel byť vždy rovnaký):
6:00 – ŠivaAratí = modlitba, ktorou sa modlili predchádzajúci členovia parampara k Šivovi+dodatky z modlitby gurua = guruvákiam.
6:30-8:00 – meditácia na gurua (s gurumantrou = guruvákiam) + cvičenie asán
8:00-10:00 – raňajky
10:00-12:00 – prednáška = guruvákiam
12:00-14:00 - obed
14:00-16:00 – joganidra, asány
16:00-18:00 – prednáška = guruvákiam
18:00-20:00 – večera
20:00-22:00 – satsang = guruvákiam, bhajany = guruvákiam, na začiatku alebo na konci GuruArati – modlitba členov parampara k členom parampara = guruvákiam.
Praktizovanie je predovšetkým prijímanie guruvákiam (pretože guruvákiam není nikdy dost), bhajany (čož je zase len ono guruvákiam) a modlitby členov parampara (tiež guruvákiam). Všade inde by sme to nazvali vymývaním mozgov (brainwashing), len v JvDZ sa tomu hovorí hľadanie vyššej inšpirácie. Za tých pár hodín sa aj v guruvákiam nájde sentencia, v ktorej guru opisuje žiakovu životnú situáciu, nájde sa dosť toho, s čím sa vďaka atmosfére patrične predpripravený adept stotožní a príjme si to za svoje. Potom dokáže svoje pozitívne zážitky interpretovať ako osobné skúsenosti nadobudnuté vďaka guruovi. A nebude mu vadiť ani dvojitý život „majstra“ – veď predsa hovorí také krásne a srdca sa dotýkajúce guruvákiam, ak je niekde chyba, musí byť v ňom, majster je predsa dokonalý, žijúci Boh...
Praktizovanie JvDZ naozaj nie je o cvičení asán či pranajámy, ale o podriadení sa guruovi, konanie jeho vôle vyjadrenej v guruvákiam a v uctievaní gurua ako osobného boha. V tomto som asi naozaj nezískal dosť osobných skúseností a do mojej klávesnice som naťukal toto, možno jalové tliachanie...
Stanislav Kostka Neumann: A hrdý buď
OdpovědětVymazatA hrdý buď,
žes vytrval,
žes neposkvrnil ústa ani hruď
falešnou řečí.
Takový byl můj lid
s kosou a kladivem.
Na jitřní čekal svit,
čekal a věřil.
Úrodu novou sklidí sám,
sám se svými.
Jděte mu z cesty. Staví chrám
bratrské doby.
Bhaktigyananand:
OdpovědětVymazatA nerozepsal byste se prosím trochu o těch osobních a duchovních zkušenostech? Nebo už by to bylo příliš nad rámec povoleného jalového tlachání?
Je to totiž takové mystérium. Jakoby byly dva světy. V jednom platí pravda a lež a zákony selského rozumu a v tom druhém neplatí, ale zato je tam krásně. První svět je prý iluze. Druhý svět je prý opravdový a my odpadlíci ho nevidíme nebo nedokážeme docenit, jelikož jsme špatně cvičili. Toto schéma je pro pravověrné samozřejmé a nezpochybnitelné.
Ale jste si jistý, že odpadlíci nemají žádné osobní a duchovní zkušenosti? Že třeba taky nezažili to, co jste zažil vy? Myslíte si, že jsme jenom tak z lenosti nebo rozmaru zahodili svou "životní šanci"? Že jsme jógu nebrali vážně, že jsme nebyli dost velcí "bhaktové"? Co když jenom ty "osobní a duchovní zážitky" každý interpretujeme nějak jinak?
Možná nejsme tak hloupí, jak si myslíte...
UFO:
To vyjadřuje všechno. Dokonalé.
Anonymní:
Ano, základní otázka tady je, co je to "správné" praktikování a jak se pozná. Myslel jsem si, že žádoucím výsledkem cvičení je pokora vůči Bohu. Jenže pak jsem zjistil, že ta je ve skutečnosti jen prostředkem, nástrojem, jak potlačit vlastní rozum a stát se něčí loutkou. A nemůžu si pomoct, štve mě to natolik, že o tom budu tlachat, jak umím, třeba i jalově.
bratri musim se smat nad tim co pisete ale po poradku:
OdpovědětVymazatcokoliv bude receno bude pouzito proti vaam zna te to ne? Tak at tu reknu cokoli je to zbytecne, ponevadz nakonec budete rikat ze se tu nad vama vyvysuji, hrajusi na gurua, atd...uz s komentaru vyse uvedenych jde videt ze nekterym uz lezim na srdci a i na zaludku :)
rika se ze kdyz je nadoba plna ze uz se do ni nic nevleze, tak i kdybych povedel neco rozumneho, jsem presvedcen na zaklade toho vseho co pisete ze uz by se do vas nic nevlezlo jen byste se zase v tom motali a brali to ze vas provokuji atd..
pak je tu i dalsi vec: rozepsat se to tu neda vse..mozna kdybyste meli nejaky zivy cat kde se da hovorit tak to by asi bylo nejlepsi si popovidat
ale at uz se venuejete jakekoliv duchovni ceste vezte ze existuji seminare vsude kde proste se lide sejdou a usilujou o stiseni atd na zaklade ruzneho programu je to i napr. v krestanstvi =ted nedavno sem slysel ze dokonce tam maji pry i tydenni seminare mlceni...nevim cobyste pak mluvili, vsude v jakekoliv vire si myslim co jsem slysel kdo se chce intenzivneji nejak zabyvat poznanim sebe sama, Boha atd existuji prave tyto akce nato aby kdyz zijeme v tom vnejsim svete aspon jednou zacas sme vypli, prepli, pochopili, uvolnili, atd., a mohla si nase duse odpocinout preto tak nabyte programy...
na zaver: at se nam dari
Svamidzi nam(tem kteri nemeli zadnou duchovni cestu a poznani o bohu) sprostredkoval poznani o bohu a o zdravsim zivote atd. on nam ukazal cetu z nevedomosti ke svetlu poznani, moudrosti kterou ziskal od svych Mistru a pokorne a v lasce ji predava dal, Svamidzi se vzdy snazi nam ukazat realitu(skrze podobnestvi moudrosti z ved, bhagavadgity, atd a od svych Mistru) a casto nam pripomina pokorne = ne ja ale Mahaprabhuji, Guruji.., a i neocekava zbostovani, kolikrat rikal neppadejte mi k noham nedavejte me obrazy, jen Gurujiho, Prabhuji.. atd...my lidi si svetce ve sve ucte zbostujeme oni o to nestoji, porad si delame svoje i ked nam to reknou nepadejte na zem atd, nic jineho by pak cely zivot nedelali jen zvedali lidi ze zeme( na nakonec by bepredali poznani ktere nam meli predat=tem co potom svobodne touzi), myslim si ze pak uz to nechaji tak a deleji to pro co sem opravdu prisly (a kdyby aspon jeden pochopil melo to vyznam...to rikali vseci svetci i bozske inkarnace..) lidi maji svobodu a pokud to delaji svobodne ze si pred nim lehaji v ucte je to jejich vec, Mistr vzdy rika sklonte srdce, ale ne zase jemu ale bohu, tomu ktereho milujete celym srdcem svym, at ho nazvete jakymkoliv jmenem vzdy ta modlitba dojde k tomu jedinemu ktery je cista laska, mudrost, radost atd...svetci vdzy budou nasledovat bozi vuli i kdyz ta casto je v rozporu s nasi, proto i nakonec Jezis zustal skoro uplne sam v poslednich okamzicich prestoze lide vedeli ze on je "special"...jejich ego jim to nedovolilo videt a tak si nasli vsetko mozne na neho presto nas mel rad a ankonec se i obetoval, a tak je to i s Mistrem...
proty kteri by snad chteli diskutovat zive muj skype: bhaktabuildersltd.
hariom
Bhaktigyananand
To už je dnes druhý příspěvek, kterému nerozumím!
OdpovědětVymazatZdravím vás..... Nedávno jsem se rozhodl začít se sebou něco dělat. Je mi 44let,mám spokojenou rodinu se vším všudy,ale stejně mám nutkání se nějak vnitřně i fyzicky "zlepšit". Začít cvičit Jogu byl jeden z prvních nápadů,u kterého jsem nakonec zůstal. Jde mi o to,abych alespoň částečně dosáhl toho,co se o józe všeobecně tvrdí a píše.Hlavně ale toho,co se týká zklidnění mysli a "ohebnosti"těla.Shodou okolností jsem narazil na toto fórum a popravdě jsem trochu znejistěl. Mám v úmyslu cvičit sám,cca 1hodinu denně a to podle knížky JvDŽ,kterou jsem si snad náhodou vybral.Připadala mi taková jakási nejucelenější z toho co jsem viděl.Po přečtení všech zdejších vláken bych ale potřeboval nějaké povzbuzení,případně i radu zda podle této knihy cvičit. Budu rád za jakékoli připomínky. Jirka
OdpovědětVymazatJvDz je urcite skvela muzu doporucit na zaklade vlastnich skusenosti a Svamiji s pomoci dalsich lidi a odborniku vypracoval skvely system, myslim ze se ti dostala dobra knizka no mozna kazdemu nemusi jeho system vyhovovat ale je uceleny ma hlavu i patu, nejelepe by bylo kdybysi na zacatek navstevoval nejaky kurz JvDZ aspon nejaky cas, prakticke rady od cvicitelu atd. ve smyslu primeho ukazani nebo konkretniho vysvetleni atd je na zacatek nejlepsi, mezitim si cvicis i doma. Tu jsou odkazy na mista kde se cvici:
Vymazathttp://www.joga.cz/kurzy/
pokud umis i anglicky a zajimate i moudrost jogy a tak jak ji vysvetluje Svamidzi zakaldatel systemu Jogy v Dennim Zivote tak si muzes vyslechnout moudre a inspirujici prednasky tu:
http://www.swamiji.tv/
JvDZ cvicim a sem zakem Svamidziho vice nez18let a nedam na ni dopustit ani na Mistra
kdybyte neco vice zajimalo, muj skype: bhaktabuildersltd.
hodne zdaru a hlavu vzhuru :)
Bhaktigyananand nebo jinymi slovy taky Jirka :)
jo a jeste jedna myslenka pratele co me napadla:
Vymazatkdyz vas ani Mistr nedokazal otevrit oci, jak pak ja bych Vas mohl pak ja??? Vam rosvitit=otevrit??
pretoz ebyly zahalenenanosem mentalniho znecisteni...to co otvira oci je hluboka laska a modlitba k bohu, ucta a laska k Mistrovi a bliznim(vsetko stvoreni-bez rozdilu pleti nabozenstvi, kultury...),pokora, skromnost, sluzba druhym, ...
cim vice temito vlastnostmi naplnujeme nase srdce a mysl tim vice se otevira zamek naseho srdce abysme mohli prohlednout skrze tu mlhu nevedomosti, pak se nam zacne v te skromnosti, pokore, lasce a ucte otvirat=ukazovat kdo je to Mistr... budeme to vedet ze vnitr, pak uz clovek pochopi a zanecha hodne nepodstatnych veci ktere dela a i napr. toho jaloveho tlachani, pratele mam vas rad, buh s nama, Kez Pan osviti nase srdce vseobjimajici laskou, moudrosti, pokorou, skromnosti, bezmeznou sluzbou...
Bhaktigyananand
p.s. snad ted bratre ufo a jini pororzumis-te mym-jejich slovum..?
K příspěvku z 11.1.2012, 03:02
VymazatPříteli, vy nepotřebujete žádnou radu! Kdo by se odvážil vám radit? Rady udílí jen ten, kdo se cítí nadřazený. Máte vše - fungující rodinu - a rozhodl jste se podle mě pro nejméně nebezpečný způsob, jak toto i sebe ohrozit - individuální praktikování jógy. Co dodat? Snad že volba literatury není tak podstatná. Podstatné je zachovat si vlastní identitu!
http://psychologie.cz/nocni-zivot-velkeho-jogina/
Někde jsem zde už napsal, že čas, který jsem s JDŽ strávil, považuji za ztracený a lituji ho jako ničeho jiného ve svém životě. Přesto vám doporučím - jestli vás to zajímá, určitě JDŽ zkuste. Toto fórum je zde kvůli hledání pravdy a k té je těžké se propracovat bez osobní zkušenosti. Běžte se podívat na jejich kurzy a když vám to bude vyhovovat, tak se toho držte, proč ne.
VymazatSám nejlíp poznáte, co vám prosívá a co ne. Sám nejlíp odlišíte marketingové kecy od skutečnosti. Tohle za vás nikdo neudělá, bohužel. Kdybych zde napsal, že je to banda lhářů, proč byste mě měl věřit? Z toho, co jste napsal, věřím, že nejste tak pitomý, abyste mně jenom tak uvěřil. A to je jenom dobře, protože tím pádem nebudete tak pitomý, abyste uvěřil každé pitomosti, co se vám bude snažit do hlavy nalít JDŽ.
Informací o JDŽ a kontaktů na její odpůrce teď ostatně máte plný internet a přebrat si to už budete muset sám, čemu věřit. Já jsem tuto možnost kdysi bohužel neměl.
Ochutnejte a uvidíte. Jestli se vám to zalíbí, tak se hlavně běžte co nejdřív podívat na velkého mistra osobně, jestli k tomu tedy budete mít někdy ještě příležitost (ze záhadných důvodů se teď Evropě vyhýbá). To je skutečně důležité, protože jenom tak můžete pochopit skutečnou podstatu JDŽ. Samotné cvičení až tak vypovídající není, leccos vám tam hned neřeknou, protože na to prý nejste připraven - v tom se mnou předpokládám bude souhlasit i Bhaktigjánanand. Když si při tom všem zachováte zdravý rozum, tak vám opravdu nic nehrozí. Přeji hodně štěstí.
Rozumím tomu, Bhaktigyananando, že se snažíte naplnit význam svého jména. K naplnění toho, co uvádíte ve druhém a třetím odstavci, by mohlo ale stačit i obyčejné jméno - to první od matky. Jinak slova zůstávají shluky písmen a shluky s dalšími tvoří hlučné, ale prázdné fráze. Takových se v JDŽ vyrobily tuny (teorie)! Kdybych měla čas, sepíšu speciální frazeologický slovník. Ale raději uvařím! Jasně že vegetariánské! Bratře, jsem sestra, nevadí? Být v Indii, hodila by se moje hlava jen k nošení břemen. Ve vašem příspěvku mi uniklo, jak jste naplnil tu lásku k bližnímu, o které se též zmiňujete, v tomto skandálu. "Službu druhým" či "službu" uvádíte vždy až na posledním místě. Normálně bych tomu nevěnovala pozornost, ale vzhledem k tomu, že zde s přesvědčivou jistotou předvádíte, jak máte "uvnitř" vše srovnané, neměla bych podceňovat ani pořadí důležitosti hesel ve vašich výčtech, poněvadž jistě vytanula na mysl a byla vyslovena v hlubokém spirituálním ponoru. Tomu odpovídá i jazyk. Těžko si vás představuji, jak vynášíte odpadky svému sousedovi!
VymazatBhaktigyananando! Protože jsi mě přijal za sestru, posílám ti z vděčnosti k budoucímu Rakšabandhanu mentální šňůrku. Víš, co to znamená? Odpadky teď budeš vynášet mně!
VymazatUFO má pravdu, milý Bhaktigyananande. A vůbec, čí je to vina, že žáci nechápou? Těch žáků, kteří nechápou, nebo onoho "mistra", který neumí vysvětlit? Tohle už tu bylo probíráno.
VymazatJá teda čas v JDŽ za ztracený nepovažuju, byla to zkušenost, kterou jsem potřebovala projít a poučit se z ní.
OdpovědětVymazatZda cvičit jógu v JDŽ? Naprostá většina lidí, kteří tam chodí cvičit, se vůbec nezajímá o jógovou teorii. Oni si chodí pouze zacvičit. Někteří cvičitelé si hrajou na mistry a místo cvičení hustí do cvičenců rozumy, a tady většinou zafunguje zdravý rozum cvičenců a od takového učitele odcházejí k těm, kteří je s tím neotravují. Sem tam někdo se dá nachytat na satsangy a Střílky, ale teď už stejně nic nehrozí - svámík se už pravděpodobně v Evropě nikdy neukáže, takže nemůže zapůsobit svým šarmem (:-))
Jinak cvičení jógy bez ideologie můžu jedině doporučit. Systém JDŽ není lepší než ostatní školy, spíše horší, protože je od nich povrchně přejatý. Z hlediska zdravotního jsou tam věci spíše pro mladé cvičence, ale vysloveně nevhodné pro náš běžný okruh většinou starších cvičenců.
Všimněte si knih JDŽ, jak jsou dělány na efekt, křídový papír, na každé stránce spousta volného místa (amatérská sazba, nebo nebylo co psát?)
Já mám ráda Gítánandu, ten je úžasně propracovaný a plný informací (on byl lékař), nebo i starý dobrý Lysbeth je poctivá jóga.
Společné cvičení v JDŽ má jedinou výhodu: když si ho zaplatíte, bude vás to nutit tam chodit, doma byste byli líní cvičit ...
Choďte tam, pokud vám nevadí, že svými penězi financujete nadstandardní životní styl žijícího mistra ... mně to nějak začalo vadit...
Samozřejmě souhlasím s tím, že většina lidí si jde jen zacvičit a po skončení hodiny pouští jógu z hlavy. Pak je to jako aerobic nebo kuželky, kdy okamžitě můžete posoudit, jestli za své peníze dostanete dostatečný zážitek a podle toho pokračujete nebo ne a všichni jsou spokojení. V pořádku.
OdpovědětVymazatAle přiznejme si, že jóga v pravém slova smyslu, tak jak ji v Indii vymysleli a jak ji tam chápou, opravdu není jen fyzické cvičení. To je jenom prostředek, jak se dostat někam dál a v některých školách má marginální význam nebo dokonce úplně chybí. A ta "ideologie" tam není jenom něco navíc, je to integrální součást jógy, ze které všechno vychází. Když ji odříznete, je to svým způsobem taky paskvil.
Opravdu nepolemizuji s tím, že cvičení bez ideologie je v pořádku. Pro lidi jako Sid určitě ano, protože dobře znají celý systém a nenechají se už nikdy zblbnout. Jen chci říct, že opravdu vážný zájemce o jógu se se cvičením nespokojí - v tom nakonec spočívá náborová strategie JDŽ. Bude se chtít dostat dál, bude chtít zjistit, kam ta jóga doopravdy vede. Každý chce být šťastný a dosáhnout něčeho úžasného. A teprve tady se otevírá skutečná past JDŽ. Cvičení vám dělá dobře, máte příjemné zážitky a tedy přirozený a čím dál větší sklon chytit se i na to, co už je spíš v oblasti víry. Získáváte nové přátele, kteří vás vedou "správným směrem", působí na vás síla davu a psychologie gurua. Je to silnější, než si dokážete připustit. Dokonce i když cvičíte samostatně, tak si přirozeně začnete vytvářet nereálné představy o autorovi systému.
A jestliže se v tomto bodě necháte přesvědčit, že zdravý rozum není až tak dobrá věc, jak vypadala doteď a že jsou mnohem důležitější věci, tak jste v tom až po uši. V tom spočívá podle mého názoru nebezpečí JDŽ.
Postupně jsem dospěl k přesvědčení, že JDŽ funguje na principu placebo efektu. Pacient v bolestech dostane nějaký vitamín a sestra mu řekne, že je to silný lék proti bolesti. Často to opravdu zabere.
OdpovědětVymazatJDŽ je jako ten vitamín. Vitamíny jsou zdravé a i JDŽ dokáže při správném užívání prospět zdraví. Asi s takovou silou jako ten vitamín. Guru vám ale řekne, že je to silný lék proti všemu utrpení světa. A ono to zpočátku zabírá. Ze stejného důvodu jako ten vitamín, díky jakési sugesci a autosugesci. Pracujete se svou myslí, cítíte se jakoby duchovnější a přičítáte to józe, ale ve skutečnosti to všechno jde z vás. JDŽ vlastně ani nepředstírá něco jiného, její teorie to docela férově připouští. Vtip je v tom, že potřebujete nějaký impuls, jak ty své poklady vykopat na povrch. A v JDŽ je touto silou právě přesvědčení, že cvičení, sádhana, mystické působení učitele, rituály a milión dalších věcí dohromady tvoří takovou mocnou tabletku, která vás postrčí někam dál. Ve skutečnosti je to v důsledku vlastně pravda, ovšem jenom do chvíle, kdy celý tento princip prohlédnete a zjistíte, že je to celé spíš jen ten vitamín. Že jsou to takové čáry máry, které dovedou zapůsobit na vaši psychiku, ale samy o sobě jsou vlastně prázdné a falešné. A co je horší, ve vysokých dávkách mají nezanedbatelné nežádoucí účinky. Když prohlédnete, je veškerý zázračný efekt pryč a JDŽ je pro vás už maximálně jen ten vitamín, kterým v bezpečných dávkách udržujete své tělo v pohodě.
Pro mě a asi i pro pár dalších lidí byla tím zlomovým okamžikem aféra, kterou se zabývá toto fórum. Většinu ostatních lidí v JDŽ to ale nechalo v klidu. Proč, to asi vědí jen oni. Já si ale myslím, že jsou si tohoto principu dobře vědomí a snaží se ho obejít, snaží se za každou cenu vyhnout tomu zlomu, kdy přidáte k dosud účinnému léku přísadu pravdy a z léku se stane jenom vitamín. Mně sice připadá docela nesmyslné zavřít oči, pokud už stejně dopředu vím, co uvidím, až je otevřu, ale mají na to právo.
V každé případě je jasné, že informace zveřejněné o svámím na internetu a toto i jiná fóra dohromady mají tu moc, aby v lidech zlomily naivitu a slepou víru v možnosti JDŽ. Nejde vůbec o to nikoho přesvědčovat, že JDŽ je špatná, i když přirozeně píšeme to, co si myslíme. Jde o to, nabídnout alternativní pohled lidem, kteří stojí o širší rozhled, a povzbudit je k tomu, aby se nevzdávali příležitosti myslet vlastní hlavou. To se evidentně daří a já moc děkuji Sidovi za to, že toto fórum založila a že to dosud nevzdala. Všechno ostatní teď už je na svobodném rozhodnutí každého, konečně...
myslim ze se tu "bratri" nekdo vari :), myslim ze to je posledni prispevek ode me, vic ai tu nema smysl travit casu, skype na me mate :)
OdpovědětVymazatgood luck
Bhaktigyananand
Bhaktigyananandovi:
OdpovědětVymazatMě zas odrazuje, že osvícení může mít i takovouto podobu.