Facky od Gurua

Další téma do diskuse - násilné chování guruů. Přeloženo z http://www.sexabuseyidl.com

http://www.sexabuseyidl.com/discussion/comment/4057#Comment_4057

mangotree:

... Zde je malý příklad chování členů JvDŽ, o kterém se domnívám, že je to nevhodná reakce komunity. Není to přehánění, je to prostý fakt a mnoha lidem v JvDŽ bude asi důvěrně známý. Je to příběh jedné Australanky.

Těsně před programem ve Vídni tato žena otevřela dveře od kuchyně, právě když kolem procházel Guru. Zavanul na něj vánek, a Guruova reakce byla, že dal té ženě a osobě vedle ní silnou facku do tváře. Jakmile guru poodešel, osoba vedle té ženy řekla: „Z toho si nic nedělej, to se v Enenkelstrasse dělo pořád.“ To mělo způsobit, aby se ta žena cítila líp. Místo toho se to však zhoršilo – proč? Protože to jasně ukázalo, že toto se pokládá za normální chování, které má být tolerováno a ve skutečnosti je v JDŽ běžně tolerováno.

Když tato žena nedávno vyprávěla tuto historku skupině vedoucích center v Austrálii, dva lidé, kteří ji slyšeli, odpověděli veřejně, že „to je duchovní tréning“, nebo „to je požehnání“. Když jsem s jedním z nich mluvil o tom soukromě, řekl: „Mně se vlastně stalo také něco podobného, a taky jsem se přitom necítil dobře.“ Ale tato osoba nebyla ochotna o tom mluvit veřejně.

Mnozí lidé z naší společnosti by chápali tento čin jako akt násilí, zastrašování a veřejného ponižování, které bylo nezasloužené. Otevřít dveře není zločin, ani hřích v duchovním světě. Otevřit dveře není čin zasluhující potrestání.

Evidentně to nebyl ojedinělý incident, ale spíše chování, které bylo známo mnoha ostatním přítomným a dosvědčeno při mnoha příležitostech.

Proč se to stalo?

Proč komunita reagovala tímto způsobem?

Proč se na takové činy nepohlíží jako na morálně špatné?

Proč jsou takové činy znovu a znovu a znovu opakovány?

Všechny tyto otázky kladou i mnohé ženy, které byly a jsou sexuálně zneužívány Guruem a dalšími svámími v této organizaci. Stejné otázky kladou mnozí lidé, kteří byli veřejně poníženi při „jógových“ programech.

Guruovo zacházení s členy komunity JDŽ je někdy vypočítavě kruté. To je vysoce znepokojující pro lidi tím, že je to pokládáno za normální chování, které má být tolerováno a ve skutečnosti je v JDŽ běžně tolerováno.

Lidé už po měsíce říkají: „Hej, tohle musí skončit, to není v pořádku.“

Toto není pomsta ani nenávist ani nic podobného.

Lidé, kteří sem píší, by prostě chtěli, aby podobné chování přestalo – to je vše.

http://www.sexabuseyidl.com/discussion/comment/4116#Comment_4116

Tony:

K fackování: Swami H., když ještě žil ve Vídni, mi řekl, jak ho Starý guru často fackoval za to, že neprovedl nějaký příkaz dost přesně nebo dost rychle. Myslel jsem, že je to jenom hra – plácnutí, ne doopravdy – ale pro jistotu jsem se zeptal. „To bylo jenom tak, ne moc tvrdě, že, jenom žertem?“ H. odpověděl se smíchem: Tony, když jsem dostal jednu do brady, tak jsem spadl na zem. To je guru staré školy.“ I on se jasně domníval, že je to v pořádku.

http://www.sexabuseyidl.com/discussion/comment/4113#Comment_4113

Roman:

Já jsem také zažil jednu nebo dvě od starého gurua. Říkalo se jim „tapli“, což je plácnutí po hlavě (starý guru to dělal tak, že tělo následovalo hlavu obvykle do zdi nebo na zem). Sám SwAmi je často dával lidem kolem sebe (mně ani tolik ne, možná si nebyl jistý, jestli bych mu ji nevrátil :))) Některé z facek byly dost silné a když uvážíte, že je dával ženám, je to nechutné. To je jedna z věcí, z které je vám na zvracení, ale pak přesvědčíte sami sebe, že je to nějaký zas....ý „tréning v líle“ a stupidně se tomu smějete. Protože váš mozek byl již vyždímán „gurukripou“ (mistrovou milostí) a vy jdete s proudem ... Pokud v tom někdo nevidí obludnost, je mi ho líto.

http://www.sexabuseyidl.com/discussion/comment/4117#Comment_4117

mangal:

Agresívní způsoby starého gurua nebyly tajemstvím – pamatuji si, jak Luxxx Z říkal ve svých přednáškách, že starý guru byl tvrdší než SM – jenom několik věrných dokázalo vydržet jeho zacházení – SM žil s ním nějakou dobu v ášramu ...

Vybájená linie mistrů v JDŽ

Jak se zdá, linie mistrů v JDŽ je z části vybájená Mahéšvaránandou. Dle níže uvedené diskuse existují v knize Lila Amrit (historky o starých mistrech JDŽ) výrazné časové nesrovnalosti.

Překlad příspěvku:

http://sexabuseyidl.org/discussion/comment/160#Comment_160

Chtěl bych uvést několik připomínek k Lila Amrit a celému problému linie mistrů v JDŽ. Koncem 90. let mi editor Lila Amrit naznačil, že v každé další edici této knihy se přidávají nové historky a že je údajně „objevuje“ sWami (editor se tvářil velmi sarkasticky, jako lidé, kteří hodně vědí, a přesto jsou stále loyální“). Ověřil jsem si stará hindské vydání a jedno staré anglické, v němž jsou tyto přídavky zřetelné. Pokud si vzpomínám správně na historku, jak se Mahaprabhudží setkal s Gándhím, byla vložena do chorvatského vydání Lila Amrit poprvé v r. 1995, a pak se stala pravidelnou. Bohužel, když jsem odešel z JDŽ, zahodil jsem své knihy Lila Amrit do smetí. Ale zábavné je toto: jednou jsem se zeptal Góvindy na historického Mahaprabhudžího (G. uměl výborně hindsky a byl schopen hodně hovořit s lidmi z Nipalu a Khatu) a on mi řekl: podívej, ta kniha je o starodávném guruovi, ne o Mahaprabhudžím ...

Velkým problémem jsou obrázky mladého Mahaprabhudžího. Pokud se narodil v r. 1828, kdy byly pořízeny ty obrázky? V letech 1850-60? http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_photography

Jednou jsem viděl fotografii velmi mladého Mahaprabhudžího ve výborné kvalitě. Hádal bych, že když zemřel v r. 1963, bylo mu přes 80, narodil se tedy pravděpodobně kolem r. 1880 a obrázky byly pořízeny v letech 1910-1920. V té době bylo možno v Radžastánu pořídit takové obrázky, ale v r. 1850 ani náhodou.

Dále: Dévpuridží zemřel v r. 1942 (to je na jeho hrobě v Kailasu i na oficiálních stránkách JDŽ.). Když se podle JDŽ Mahaprabhudží narodil v r. 1928 a Dévpuridží musel být starší než on, jak byl tedy vlastně starý, když zemřel? 

Ivan Andrijanič, Zagreb, Chorvatsko

Jak proběhla schůzka se svědkyněmi ve Vídni

Zdroj:

http://www.sexabuseyidl.com/discussion/comment/4064#Comment_4064

Ushmeypuri:

Velmi rychle o tom, jak proběhla včerejší schůzka (23. 8. 2011 ve Vídni).

Bylo tam asi 30 lidí celkem, mezi nimi tři ze statečných žen, které svědčily na webu abuse, dva psychologové z Bundesstelle fur Sektenfragen (rakouský federální úřad pro záležitosti kultů), bývalí bhaktové z Maďarska, Jugoslávie, Rakouska a České republiky, a tři nebo čtyři lidé, kteří dosud praktikují víru ve Swámího.

Otázky položené hlavním svědkyním: Jak je možné, že za všechny tři roky se dostalo mezi řadové členy hnutí tak málo až nic? Odpověď: vysoký stupeň profesionalismu v klamání, technická opatření jako např. sWámího pokoj izolovaný a oddělený např. ve Vépu více než jedněmi dveřmi, ale zejména psychologické důvody – neschopnost vidět to, co člověk nechce vidět. Proč bylo nutné být ve výpovědích tak explicitní? Odpověď: svědkyně A zjistila, že lidé mají skutečnou potřebu vědět a že naléhavě pátrají po detailech. Aby se tyto dotazy zklidnily, detaily byly poskytnuty předem. Několik otázek bylo o psychologických intrikách manipulace a klamu, což bylo hlavními svědkyněmi velmi dobře zodpovězeno a navíc byla dodána potvrzující svědectví bývalými bhakty z Maďarska a Chorvatska. Zde je třeba učinit poznámku, že hlavní svědkyně hovořily velmi výmluvně a přesvědčivě. Jsou to velmi chytré a odvážné ženy, proti nimž by sWámí neměl při setkání žádnou šanci, takže asi dělá dobře, že se schovává ve své myší díře.

Pak byla přestávka, protože  z důvodu  horka a dusna se shromáždění přesunulo ze zadní místnosti kavárny na vzdušnější malý dvorek, a jakmile se všichni usadili, pokračovalo se.

Shrnutí toho, jak sWámí reagoval na počáteční odhalení ne tím, že komunikoval, ale tím, že nařídil přátelům svědkyně C, aby zveřejnili důvěrné informace promíchané se spoustou lží a tak poškodili její důvěryhodnost. Otázka, zda hrozby svědkyni C vyústily v činy vandalismu proti jejímu domu. Odpověď: ne, díkybohu ne.

Shrnutí, odkud přišlo prvotní odhalení, o roli Elisabeth a webmastera webu Abuse (první svědectví bylo zasláno Elisabeth, která zkontaktovala svědkyni s webmasterem.)

Příspěvek věrného bhakty z Vídně, který odhalil, že se dověděl o sexuálním životě sWámího před 16 lety, a učinil narážku, že se to možná týkalo jeho manželky, možná ne; řekl, jak se mu podařilo zbavit hněvu meditací. Navrhl, že meditace je dobrým řešením. Kolektiv pokýval nevěřícně hlavou, trpělivý pokus vysvětlit, že dosahování rozvinutých stavů vědomí by mělo sloužit zvýšení lidskosti, nikoli k jejímu snižování.

Jedna žena vyjádřila díky svědkyním za informace, které ovlivnily její život tím, že jej osvobodily (poznámka: totéž platí pro mě, díky, děvčata).

Shromáždění se rozdělilo do malých skupinek konverzujících mezi sebou. Zaslechl jsem, že jedna věřící  z Liberce, která je náhodou doktorka, sepsala svědectví, které slyšela v týž den od pěti různých lidí v pěti různých verzích, do jakéhosi propojeného sdělení. Tak zvláštního, že až lehce humorného.

Píšu jen to, na co si právě vzpomínám, určitě jsem něco vynechal nebo něco překroutil. Opravy jsou vítány.

S pozdravem Georg

Svámidží se právě soudí v Indii o 213 tisíc euro

Přispěvatelé na fórum Romana Peterky odhalují rysy Svámidžího povahy, které vůbec nejdou dohromady s osvíceností mistra.  Například má tento Mistr příliš velký zájem o peníze a několikrát se již o ně soudil, (příklady najdete anglicky na fóru http://sexabuseyidl.org/categories/money-abuse)
A zdá se, že toto souzení o peníze je i jedním z důvodů jeho nepřítomnosti na právě probíhajícím letním semináři ve Střílkách.

6. srpna 2011 byl publikován na indickém webu z Radžastánu zajímavý článek o soudním procesu s Mahéšvaránandou v Indii. http://www.rajasthanpatrika.com/news/Jodhpur/862011%209:58:17%20PM/jodhpur-news/205606

Článek je v hindštině, překlad provedl jeden z přispěvatelů fóra, možno si ho ověřit Googlem.

Stručný obsah článku: 

Mahéšvaránanda byl v r. 2010 obviněn, že si neprávem přisvojil částku téměř 14 miliónů rupií, což je 213 tisíc euro, z účtu svého indického žáka zemřelého v roce 2008. Na soud se obrátila sestra zemřelého. Nižší soud uznal Mahéšvaránandu vinným a vydal na něj vazební zatykač. M. se odvolal k vyššímu soudu, který 6. srpna 2011 proces přerušil a pozastavil zatykač. Právník zastupující Mahéšvaránandu prohlásil, že dotyčný žák sám věnoval svámidžímu svůj účet dopisem z r. 2007.
Vyšší soud má vydat rozhodnutí za 3 týdny. (To by vycházelo někdy na 27. - 28. srpna 2011.)

Článek o právě probíhajícím letním semináři  "Jasné dny ve stříleckém ášramu" (anglicky) praví, že Mahéšvaránanda se ho neúčastní, jelikož ho zaměstnávají v Indii různé povinnosti: viz http://www.yogaindailylife.org/news/bright-days-in-strilky-ashram
Tak aspoň máme představu, jaké ty povinnosti asi jsou. Svámidží nemůže být současně ve Střílkách a u soudu v Indii, kde jde o takový prachy.

Pozvánka na setkání s ženami, které byly zneužity Mahéšvaránandou

Pozvání z http://sites.google.com/site/paramliar/news:

23. 8. 2011 v 16.00, v Café Wortner, Wiedner str. 55, 1040 Wien, budou alespoň dvě svědkyně, které zveřejnily svá svědectví na webu, připraveny na veřejnou diskusi. Přijďte a vyjasněte své pochyby, pokud je ještě máte!

Ráda se s vámi setkám ve Vídni

Z komentářů:

Anonymní řekl(a)...

I já se s Vámi ráda se s vámi setkám ve Vídni 23.8. Jsem jedna z žen, které zveřejnily svou zkušenost s Mahéšvaránandou.
Pokud máte zájem o setkání, můžete mne kontaktovat na e-mail: valika.balazova@centrum.cz.
Ať se vám všem daří.

19. srpna 2011 11:55

Mantradikša

Anonymní příspěvek - Komentář z 15. 8. 2011:

"Jsem bývalou Svámidžího žačkou. Před několika lety jsem JvDŽ opustila. Nebylo to z důvodů, kterými se zabývá tento blog, o ničem takovém jsem nevěděla. Vyprávění svědkyň mi však připomnělo drobnou nepříjemnou situaci, která se stala na mé mantradikše, a které jsem nevěnovala dále pozornost.


V době, kdy začínal ášram ve Střílkách, jsem se během víkendového pobytu zbláznila do jógy a Svámidžiho, okamžitě jsem se stala vegetariánem, chtěla přijmout mantru a dělat všechno jako pravý jogín. Zapsala jsem se ihned na mantradikšu (iniciace mantrou). Teď zpětně vidím, že osud mě asi chtěl ochránit před okamžitým a úplným zblbnutím, protože jsem si to nějak popletla a prostě jsem se nedostala v pravý čas na místo obřadu. Řekla jsem si, že je to asi znamení, že ještě nejsem připravená, a počkala asi půl roku, pilně cvičila univerzální mantru, jógové cviky, byla fanatickým vegetariánem a pohrdala všemi, kdo nebyli. Pak jsem napsala Svámidžímu o své touze po Bohu a osvícení, a on mi napsal, že mi udělí osobní mantru na příštím semináři.

Mantradikša (slavnost předávání manter) se konala ve Střílkách, v mistnosti zvané Kajláš. Pro mantru si přišlo asi 15 žáků. Ten obřad je velmi impresívní, i já jsem byla naprosto uchvácena. Měla jsem však jeden problém: na osobní setkání s guruem je vhodné přinést malý dárek (pamlsek, ovoce, čokoládu, drobný předmět - potraviny se obvykle zkonzumují na satsangu jako prašád, drobné předměty si rádi koupí bhaktové, protože se jich dotýkal Mistr ...). Já jsem měla něco speciálního, krásnou olejovou lampičku hodící se na oltář, kovovou s broušeným sklem, ale během obřadu koukám, lampička stojící vedle mě na zemi se jaksi rozpadla, jako by se rozšroubovala, ulomené to nebylo, ale nešlo to ani znovu spojit. To byl obrovský stres, co teď dám Svámidžímu? Že jsem nevzala obyčejné jabko! (Možná že i to bylo znamení, že se k tomuto mistrovi nemám zas až tolik hnát?)

Svámidží seděl na kraji nízké pohovky se zkříženýma nohama. Každý uchazeč k němu přišel, posadil se před něj na zem do jógového sedu, předal dárek, svámidží mu vložil ruce na hlavu a předal papírek s mantrou. Následovalo vzájemné klanění, pak si žák šel sednout opět na své místo.

Když přišla řada na mě, zrovna se mi podařilo lampičku nějak sesadit, že trošku držela pohromadě. Posadila jsem se nervózně před Svámidžího, předala lampičku, on ji pohodil vedle sebe na pohovku (rozpadla se), vložil mi ruce na hlavu (příliv energie!), předal papírek s mantrou, a na závěr při klanění si přitáhl moji hlavu do svého klína, takže na okamžik se zabořila do jeho velkého břicha, a zazdálo se mi, že i do jeho genitálií. Tuto myšlenku jsem okamžitě zavrhla jako kacířskou, ale celkově to byl dost překvapivý a nepříjemný pocit, jako by se stalo něco nepatřičného. Trvalo to jen okamžik, hned jsem si to vysvětila tím, že vše, co dělá můj mistr, je pro mě dobré a že je to tedy v pořádku.

Obřad skončil, nepříjemný pocit byl odsunut na celá léta do pozadí.
Prožila jsem pak s Jógou v denním životě řadu krásných let, během nichž jsem byla Mistrovi naprosto oddána a naplňovalo mě to štěstím a neuměla si představit svůj život bez něj.

Svámidží jako mistr i JvDŽ mi postupně přestali vyhovovat, takže jsem je už před lety opustila, ale přesto se mě hluboce dotklo, jak nás náš Mistr oklamal ... nevadil by mi jeho sexuální život, ale to, že předstíral celibát..."

Dáš mi skutečně vše?

Článek z rakouského časopisu, 20. června 2011, převzato z německého blogu http://swamijiwatch.blogspot.com/p/artikel-profil-20-juni-2011.html
Český překlad zde: http://jogavdennimzivote.blogspot.com/2011/07/das-mi-opravdu-vse-clanek-z-rakouskeho.html

Jedna ze svědkyň je připravena pro otevřený dialog

Z webu http://sites.google.com/site/paramliar/

Jedna ze svědkyň, (Svědectví č. 5), Angela, je v Evropě, a koncem srpna bude ve Vídni. Je připravena k otevřenému dialogu s těmi, kteří jsou ochotni si vyjasnit své pochyby a předsudky.

Její email: haufencompost@yahoo.co.nz

Vtipy na učitele jógy

Nic proti józe, naopak. Ale to neznamená, že si z jejích učitelů (taky jsem z nich) nemůžeme dělat legraci, zvlášť když nám ty scénky něco připomínají ... Zdroj:
www.cartoonstock.com/directory/y/yoga_teacher.asp

  

 

("A celé své tělo nechám svému učiteli jógy.")

 

("A jakou práci byste chtěla? - Něco jako osobní trenér, učitel jógy, fitness instruktor...")

"Od té doby, co jsem zmlátila svého učitele jógy, se cítím mnohem uvolněnější!"

Když promluvíme, pomůže nám to všem

Z webu  http://sites.google.com/site/paramliar/

20. června 2011

"Chtěla bych poděkovat všem, kteří píší na toto fórum, a ženám, které píší jako "oddané" pod čísly 1-6, za jejich odvahu a čestnost. Nechce se mi vypisovat detaily, ale dospěla jsem k tomu, že je pro mě důležité, abych i já otevřeně řekla všem, že i já jsem byla se svámidžím v jeho ložnici . Přinutil mě, abych mu "ho vyk.....a" (orální sex). Protože se to stalo jenom jednou a o žádných dalších případech jsem nevěděla, nikomu jsem o tom neřekla. Samozřejmě jsem byla stále jsem velmi zmatená, ale teď už aspoň vím, že to nebyla "božská hra", ale zneužití. 

Když jsem četla svědectví na webových stránkách http://sites.google.com/site/paramliar/ , pozorovala jsem tytéž detaily, které jsem viděla nebo zažila. Jednou mě svámidží chytil za prsy a mačkal tak silně, že jsem cítila obrovskou bolest (podobně jako oddaná č. 3). Jindy jsem viděla, jak mladý chlapec - žák líže svámidžího prsty. Bylo to naprosto nemístné; ostatně to všechno se mi zdá velmi zrůdné a velmi těžké ke "strávení", jak fyzicky, tak emocionálně. Chtěla bych vyzvat všechny svámidžího "bývalé" i ty, co jsou dosud jeho žákyněmi, aby napsaly své žážitky. Můžete se vyjádřit tak, jak cítíte, s detaily i bez nich, můžete zůstat anonymní, jako jsem i já, ale myslím si, že když promluvíme, pomůže nám to všem."

whoami

Proč Mahéšvaránanda ještě nedorazil na letní seminář do Střílek?

V ášramu ve Střílkách začal 12. srpna každoroční mezinárodní letní seminář se "svámidžím". Mám ale dojem, že je zatím bez "svámidžího" - pokud se pletu, opravte mě.
Soudím tak mimo jiné na základě swamijiTV, která nenabízí žádné "live" přenosy ze Střílek.
Proč Mahéšvaránanda nedorazil do Evropy na jednu z nejdůležitějších akcí v životě své sekty? Asi to vystihuje následující příspěvek z komentářů, vložený 10 srpna 2011.

"Nemohu se zbavit otázky, proč Mahéšvaránanda zůstává stále v Indii? Vím, že zemřela jeho maminka a vyjadřuji mu upřímnou soustrast. Vůbec nezamýšlím situaci zlehčovat, i mně již rodiče zemřeli. Na druhou stranu, když zemřela jeho česká adoptivní maminka nebo jeho mistr, po smutečním obřadu pokračoval podle svého časového rozpisu. Od smrti jeho maminky uplynulo 6 týdnů a on stále zůstává v Indii.

Vím, že teď budu spekulovat, ale napadají mě další otázky... Proč se nevydá za svými žáky do Evropy? Ví, že mu v Rakousku hrozí trestní stíhání pokud některá z žen, která s ním měla sexuální zkušenost v posledních pěti letech, promluví? Neskrývá se v Indii? Je dostatečné, že na všechny otázky, týkající se sexuálních praktik se svými žačkami dal jedinou odpověď, které se nemohl vyhnout v radiu Vancouver a která na otázku: Nyní jsem slyšela o konkrétních obviněních ze sexuálních vztahů. Zajímalo by mne, zda se k tomu můžete konkrétně vyjádřit " zněla: "Tedy jeden mudrc řekl: Velký strom přitahuje sekeru dřevorubce. Takže, jestliže někdo začne dělat dobré věci, jiný mu může ublížit. A to je jedna z nejlepších zbraní, špinavá politika, obvinit někoho nebo ublížit někomu slovy o sexualitě. Je to úplně falešná informace, nezakládá se na pravdě." Proč se Mahéšvaránanda nevrátí ke svým žákům a z očí to očí jim neřekne: "Ne, neměl jsem sexuální kontakt se svými žačkami."? Nebo proč nepřizná, že měl? Dokáže čelit této situaci přímo?

Prostě jen pár otázek k zamyšlení."