Svědectví č. 5

Anglicky: http://www.swamiji-maheshwarananda-abuse.com/#!5d

Milý čtenáři,

děkuji za tvůj zájem.

Je třeba otevřené mysli, aby člověk přišel sem a naslouchal obětem.

Jsem skutečná osoba a přeji si, aby to, co se stalo, nebylo pravdou.

Ale stalo se to, a mojí odpovědností je nyní podělit se o to s vámi.

Jak jinak byste se mohli dovědět, co bylo skryto za zavřenými dveřmi?

Neznala jsem osobně žádnou další oběť, až do doby před pár týdny. Na tak dlouho se Svámidžímu podařilo umlčet zasvěcené.

Žila jsem s tím sama.

Jestliže některé z nás vyjdou ven a sdělí, co jsme zažily, to vše přinese záblesk pravdy o Svámidžím a jeho skrytých aktivitách.

Je třeba nesmírné odvahy, abyste otevřeli oči a uši, roztáhli závěsy a osvobodili se od let vymývání mozků, a abyste se postavili tváří tvář pravdě a konfrontovali ji s čistotou.

Toto je můj skutečný životní příběh, moje osobní zkušenost.

Někteří lidé ten příběh možná poznají, protože jsem ho řekla pár lidem, a ti to řekli dalším. Pak jsem to vzdala, abych to někomu říkala, protože většina žáků to nechce slyšet a nedokáže se s tím vyrovnávat.

Jejich bezpečný život v ochranném zámotku by tím byl totiž ohrožen.

Mnozí z žáků, kterým jsem to řekla, odmítli poslouchat špatné věci o svém mistrovi. Překroutili si to, co jsem jim řekla, tak, aby to vyhovovalo jejich systému víry a nevytvořilo to vnitřní konflikt, a aby jim to nedávalo důvod zpochybnit svou víru ve Svámidžiho.

Pro ně život pokračoval normálně. To mě velice zranilo, a rozhodla jsem se ponechat si to zejména pro sebe.

Otočila jsem se zády k JDŽ a začala jsem nový život.

Pro všechny, kteří se bojí: existuje nádherný život, kde se nevyžadují žádné asociace s JDŽ.

Trvalo mi dlouho, než jsem oddělila jógu od Svámidžího, abych si ponechala to dobré a pustila to špatné ... ten proces pořád pokračuje.

Dnes mohu otevřeně říci: Stala jsem se členkou kultu jménem JDŽ, byla jsem jím plně pohlcena a zažila jsem, co znamená stát se fanatikem.

Probudila jsem se z toho pomalu a bolestně, a pak jsem z toho vystoupila.

Život pokračuje, s nějakými traumaty, které je třeba léčit, ale nevadí ... JSEM Z TOHO VENKU!
Mohla bych radostně stát stranou a pozorovat z dálky, co se děje v kultu, jehož součástí jsem kdysi byla (JDŽ), ale pak jsem zjistila, že jedním z aspektů mého uzdravení je chopit se zodpovědnosti a vyprávět svůj příběh, a to otevřeně.
Co se mi může stát?
Ty, čtenáři, mi to možná nebudeš věřit, nebo mě budeš kvůli tomu nenávidět ... no a co, nevadí.
Je to pravda, a nenávist ji nezmění.
Můžeš se cítit varován, staneš se bdělým a vědomým.
Tehdy bude mít vyprávění mého příběhu pro mě hodnotu.

Ztratila jsem deset let svého života, obětovala svůj čas, energii a finanční prostředky na tuto odpornou věc.

Vzdala jsem se cestování, sportu, přerušila kontakty s vnějším světem, zanedbávala přátele a rodinu (což je charakteristické pro členy tohoto kultu).

Vzdala jsem se všeho.

Než došlo ke zneužití, ani na chvíli jsem se nedomnívala, že mistr nebo systém jsou jiní než dokonalí, ani na chvilku jsem neuvažovala o možnosti, že jsem se chytila do pasti organizace fungující jako kult.

Po své zkušenosti byl základ všeho, na čem má víra spočívala, otřesen stále více, až se nakonec zhroutil, o čtyři roky později, a já jsem začala odtud odcházet.

Myslela jsem, že jsem ztratila všechno, a život byl jako černá díra.

Ale jak se pak ukázalo, tím jsem vlastně získala zpět svůj život. Vyhrabala jsem se zpátky z černé díry do nové existence.
Byl to bod obratu k budoucnosti bez manipulací, zastrašování a sprostého chování, provozovaného ve jménu osvícení.
Prosím, promiňte mi dlouhý úvod.Chtěla jsem, abyste mě trochu poznali předtím, než budete číst podrobnosti.

Žila jsem v Jadanu.

Jednoho dne muž známý svým žákům jako Gurudží mě pozval do svého pokoje.

Bylo to rok před jeho smrtí.

Chtěl, abych mu ušila nový klobouk

Dychtivě jsem vyběhla po schodech; bylo vždy pro mě velkým požehnáním být v jeho přítomnosti a dělat pro něho sévu.

On poslal svého sluhu, aby mu udělal oběd ... měl mu uvařit polévku zvanou kadi, jednu z jeho oblíbených.

Takže já a Gurudží jsme zůstali sami v pokoji.

Posadila jsem se před něho a on mi nabídl sladkosti.

Dotkl se mých úst, což mi nebylo příjemné.

Pak ke mně lichotivě mluvil anglicky a v jazyce marwari, a řekl mi, abych zamkla dveře, což jsem udělala.
Tím ve mně vzniklo podezření, které by v podobné situaci cítila každá normální osoba.
Pak zafungovala moje žákovská logika a ujistila mě, že mistr by nikdy nezneužil důvěry svého žáka, a že mě možná čeká něco speciálního. 

Úplně se svlékl a požádal mě, abych si lehla, pak si lehl na mě a začal mě líbat a intimně se mě dotýkat.

I když Gurudži prováděl pohyby, ke styku nedošlo, jen se pohyboval, jak to dělají muži.

Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera: ležela jsem na posteli, a on mě líbal jazykem do úst, a moje mysl šílela a bombardovala mě myšlenkami: on je ve věku mého dědečka, to je nechutné. Co to všechno znamená? Nevypadalo to jako tantrická technika či požehnání, bylo to příšerné a odpuzující.

Pak náhle přestal a rychle mi řekl, abych vstala, otevřela dveře a odešla.

Požádal mě, abych znovu přišla večer.

Běžela jsem dolů po schodech a téměř narazila do sluhy, který nesl nahoru polévku v misce.

Byla jsem rozrušená a zmatená z této epizody.

Běžela jsem ke Svámidžímu, řekla mu, co se stalo, a zeptala jsem se ho, zda mám znovu navštívit Gurudžího dnes večer, jak mi řekl.
On řekl, že to, co se stalo, není dobré, a že promluví s Gurudžím.

Jeho jedinou radou bylo, abych se vyhnula soukromým schůzkám nebo být o samotě s Gurudžím.

Fakt, že Svámidží uznal, že to, co se stalo, bylo špatné, ale že mi jen prostě řekl, abych se vyhýbala Gurudžímu, bylo pro mě zničující ... rozdrtilo to základy mé víry v systém, kterému jsem byla tak oddána.
Od této chvíle se můj život začal rozplétat.
Po Gurudžího smrti jsem byla několikrát zavolána do Svámidžiho pokoje.

Teď vám řeknu, jak došlo k prvnímu zneužití.

Pozdě večer, když všichni kromě jeho sekretářky odešli z pokoje a byly zataženy závěsy, bylo ztlumeno světlo a on řekl své sekretářce, aby šla spát.
Ona odešla a Svámidží vstal a zamkl dveře a zůstali jsme sami.

Byla jsem s ním předtím několikrát krátce sama, ale nikdy nevstal a nezamkl dveře.

Opět začalo v mé hlavě zvonit na poplach, a opět můj vnitřní žák překonal naléhání zdravého rozumu, abych vstala a odešla.
Pak si lehl do postele a řekl mi, abych přišla k němu.

Poslušně jsem si sedla na podlahu blízko jeho postele a očekávala jsem, že dojde k nějakému prospěšnému osvěcujícímu rozhovoru mezi mistrem a žákem.

Místo toho mi říkal lichotky, chválil moje přednosti, a pak mi řekl, abych si sedla na postel.
Vzal moji ruku a dal ji na svoje genitálie a nutil mě, abych ho masturbovala.
Současně ohmatával moje prsa a genitálie pod mými šaty.
Po chvíli přitlačil moji hlavu do svého klína a požádal mě, abych mu ho "vykouřila", a "spolkla to".
Pak ejakuloval do mých úst, a já jsem se šla do koupelny umýt, a on také.

Pak mě objal na dobrou noc a poslal mě do mého pokoje.

Tyto aktivity přestaly poté, co jsem mu řekla, že mám nový vztah s jedním žákem v ášramu.
Můj vnitřní žák procházel pomalou a bolestnou smrtí - nevyhnutelnou, protože jsem spatřila pravou povahu těch, kterým jsem důvěřovala ve svém duchovním vývoji.
Během let jsem napsala Svímidžímů pár dopisů, žádala jsem o vysvětlení činů, které udělal on a Gurudží.

Nikdy jsem nedostala odpověď, ale dále jsem věřilal, že to muselo být kvůli nějakému ospravedlnitelnému důvodu: koneckonců, můj mistr by nikdy neudělal nic, aby mi uškodil, že?

Nakonec jsem se rozhodla odejít z ášramu. 

Měla jsem tam několik dobrých přátel a cítila jsem, že bych ji měla říci důvod mého ochodu.

Odhalila jsem velmi malé skupince svůj příběh a odešla jsem, zanechala jsem je otřesené a v šoku.

Byli jsme dobří přátelé, a oni věděli, že nemám důvod lhát, a pravda byla pro ně zničující.

Tento dopis jsem nepodepsala z mnoha dobrých důvodů. Stále slyším dohady, že tato prohlášení jsou možná uměle vyrobena, a proč nikdo neuvede své jméno? Jenom se nad tím zamyslete.

Každý, kdo chce poznat fakta a pravdu, ji nalezne.