sobota 9. dubna 2011

Svědectví č. 2

Originál: http://www.swamiji-maheshwarananda-abuse.com/#!2

Svědectví 2.

Jsem svědkyně č. 2, a chci vám jen říci, že jsem skutečná osoba, že existuji. Byla jsem dlouho žákyní svámího Mahéšváranandy. Chápu, že je obtížné věřit všemu tomu, co říkám ve svém svědectví. Ale vždy jsem byla čestná, mluvila jsem pravdu, a říkám ji i teď. Doufám, že to, co jsem napsala, pomůže alespoň někomu jinému, aby nezažil totéž, co jsem se Svámidžím zažila já.

Přišla jsem ke Svámidžímu v 18 letech. Byla jsem přitahována k jeho knihám a moudrosti, kterou vyjadřoval. Velmi jsem toužila po pokroku na duchovní cestě, abych byla tak čistá, aby moje vnitřní zrcadlo mohlo jasně odrážet Boha. Byla jsem poučena, že má duše je obklopena vrstvami špíny a že tvrdou prací, pomalou a vytrvalou, a bojem proti svým touhám, citům, mysli, egu a tělu se tyto vrstvy špíny na mé duši mohou vyčistit: pravidelnou sádhanou (praktikováním jógy) a pod vedením osvíceného učitele. Byla jsem poučena, že jsem ve vězení samsáry, z něhož mě může osvobodit pouze milost gurua. Pravidelně jsem cvičila a nasávala všechno učení, kterého se mi dostalo, jako houba.

Pak jsem se setkala se svámidžíhm Paramhans Mahéšváranandou (v té době měl pouze tři jména) v polotemné místnosti. Byl oblečen v oranžových šatech a byl zahalen v kouři vonných tyčinek. Scénu obklopoval závoj mysticismu, a láska jeho studentů byla silná: skláněli se a dotýkali se jeho nohou. Mně se to vůbec nelíbilo, ale byla jsem okamžitě poučena, že tím, že se mu zbožně pokloním a dotknu se jeho nohou, pročistím svou karmu a ukázním své ego.

Vzala jsem si mantru, prošla iniciací a stala se jednou z jeho žákyň. Po celý rok jsem opakovala s velkým zanícením gurumantru, a také navštěvovala semináře a satsangy, utrácela jsem všechny peníze, které jsem vydělala, za cestování a účast na programech gurua. Několikrát si mě svámí Mahéšváránanda všiml a položil mi pár otázek. Na satsanzích jsme poslouchali záznamy přednášek a meditovali na Gurugítu, kde se bez přestání opakuje, že není nic vyššího než guru a že máme vše odevzdat guruovi: své tělo, srdce i duši.

Asi po roce, na semináři v Maďarsku, mi bylo řečeno, abych se v noci po programu vyplížila a tajně přišla s několika mladými přítelkyněmi do pokoje svámího Mahéšváranandy.
Seřadil si nás, poručil nám sundat si šaty, sednout si na podlahu proti zdi a meditovat. Všechny jsme poslechly bez námitek. Pak nás pozval, jednu po druhé, do své postele.
Byla jsem velmi vyděšená a snažila jsem se uklidnit opakováním mantry. Když přišla řada na mě, zeptal se mě, zda jsem panna. Byla jsem panna. Dotýkal se mě všude, chtěl, abych se ho dotýkala, vzal moji ruku a dotýkal se sám, a nakonec přitlačil hlavu ke svému penisu a držel mě, až jsem otevřela ústa ... Pak nás vyzval všechny společně, abychom ho stimulovaly, a žádal, abychom se dotýkaly i vzájemně. Nakonec ejakuloval do úst jedné z dívek a nazval to prašádem (svatý, požehnaný pokrm).

Vůbec nevím, jak jsem se dostala do svého pokoje, protože jsem byla ve stavu šoku, a ten trval ještě několik dní. Snažila jsem se vysvětlit si to tak, že je to milost gurua a že je to pro náš duchovní pokrok, a také že je to test naší oddanosti a víry. My (dívky) jsme směly mluvit jen mezi sebou a vzájemně jsme se povzbuzovaly, protože jsme věděly, že musíme vydržet tuto zkoušku a zůstat na cestě, kterou jsme si zvolily. Musely jsme slíbit, že to neřekneme nikomu jinému. Během toho semináře si nás pozval ještě několikrát, s podobným scénářem.
Roky plynuly, a podobná historie se opakovala na různých místech. Někdy jsem s ním byla sama, někdy ve dvojici s jinou dívkou, nebo nás bylo více. Protože jsem byla stále panna, řekl mi, že si vezme mé panenství, až se mu úplně oddám, a žádal mě, abych se přestěhovala do Vídně.

Takže po celých sedm let, kdy to trvalo, nedošlo k penetraci, ale vždy to byl orální sex s polykáním jeho prašádu, který vždy vyvolával nevolnost a nutkání zvracet. Nikdy jsem ho nežádala o setkání, vždy jsem byla vyzvána, a nikdy jsem z toho neměla ani vteřinu potěšení. Chápala jsem to jako tapas (pokání), druh mučení, které odplavuje karmu a zlepšuje náš duchovní pokrok. Ale nikdy jsem během těchto setkání nepocítila žádné duchovní poženání či energii, nikdy jsem neviděla světlo, neměla žádný povznášející duchovní zážitek, i když Svámidží vždycky říkal, že mi dal šakti pat. Myslela jsem, že jsem duchovně tak málo vyvinutá, že nejsem schopná nic cítit. Po celou dobu jsem bojovala s pocitem znechucení, ponížení a spoustou špatných myšlenek o svámím Mahéšváranandovi. Starší studenti, které jsem požádala o pomoc, řekli, že tyto myšlenky jsou odrazem mých nečistot a nízké úrovně mého duchovního rozvoje, a řekli, že je mám pročistit a rozpustit, protože všechny negativní myšlenky o guruovi vytvářejí špatnou karmu.

Guru je čistý, bez hřichu a dokonalý, a vše, co se děje, je pouze jeho božskou hrou, zvanou líla, která nás učí, odhaluje naše slabosti a nedokonalosti, které bychom měli vyřešit, abychom se nakonec stali hodnými duchovního pokroku.

Ale i při všem tom mučení, službě guruovi, které jsem věnovala své tělo, svou práci a veškerý svůj čas, při vykonávání jeho přání, o která mě žádal, při pravidelné sádhaně a oddaném studiu, při účasti na mnoha a mnoha satsanzích a seminářích jsem cítila, že se vzdaluji od Boha a sebe samé, od svého zdravého rozumu a své duše. Rovněž, i když jsem byla mladá, během času stráveného na cestách se Svámidžím, jsem trpěla dlouhodobými a velmi bolestivými nemocemi. Ale Svámidží mě často káral, veřejně mě ponižoval a dokonce mě bil. To vše jsem si vykládala jako lámání ega, překonávání karmy, zkoušky oddanosti guruovi a duchovní cestě k Bohu.

Pak už jsem to nemohla vydržet a rozhodla se odejít. Všichni žáci a přátelé mě ujišťovali, že je to nemožné, že vztah ke guruovi je věčný, že si tím vytvářím hroznou karmu a že moje duchovní cesta a rozvoj budou nadlouho ztraceny. Mimo Jógu v denním životě jsem neměla žádné jiné přátele. Byla jsem poučena, že se mám stýkat jenom se svými gurubratry a gurusestrami, protože pouze to je dobré pro mou duchovní cestu.

Nikdy jsem nelitovala, že jsem odešla, jsem naživu a  zdravá, miluji svůj život, miluji Boha a snažím se mu sloužit všemi způsoby, jak jen mohu.

Bylo pro mě extrémně obtížné napsat toto svědectví; po rocích mlčení strávených ve strachu, že budu prohlášena za blázna, jestli promluvím o svých zkušenostech. (To moji bývalí jógoví bratři a sestry se pokoušeli dát mi „přátelské“ rady a varování.)

Doufám alespoň, že toto pomůže někomu, kdo je v podobné situaci právě teď.

15 komentářů:

  1. Celý tento blog je snůška blábolů a vykonstruovaných lží lidí, kteří chtějí zničit Swamijiho práci. Swamiji sám všechna tato obvinění popřel veřejně v rádiu ve Vancouveru- http://drishtipoint.ca/ .
    Lidé, kteří budou tyto pomluvy šířit, se dopouští trestného činu podle českého právního řádu.
    viz § 345

    Křivé obvinění

    (1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
    (2) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
    (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
    a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu,
    b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
    c) spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu,
    d) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin, nebo
    e) spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
    (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

    OdpovědětVymazat
  2. Uvedené interview je přesně na adrese http://drishtipoint.ca/?p=905

    Svámidží tam věnuje asi minutu popření těchto skutečností (není to doslovný překlad).

    "Otázka: Myslíte, že kampaň na Internetu je určena k tomu, aby poškodila vaši práci?
    Odpověď: Ano. Je vedena proto, aby poškodila moji práci.
    Otázka: Jste také obviňován ze sexuálních vztahů.
    Odpověď: To nejlepší způsob, jak někoho poškodit. Nic takového se nestalo, není to pravda."

    Komu to stačí k uvěření, prosím.

    OdpovědětVymazat
  3. Já tedy věřím. Rozhodně více slovům Mistra, jemuž byl Mezinárodním mezináboženským parlamentem v Los Angeles udělen titul Učitel Vesmíru, než slovům obyčejného anonymu. To samo o mnohém svědčí. Mám s Mistrem Svámídžím dvacetileté a jen ty nejlepší zkušenosti. Neznám morálnějšího člověka na této Zemi:-) Síta Rojová

    OdpovědětVymazat
  4. V poslední době sleduji, jak se všude kolem někteří snaží manipulovat, zastrašovat, aby nikdo neříkal něco, co se jim nelíbí...co je ohrožuje.
    Sama jsem byla v Indii několikrát, jednou na intenzivní sévě u Swamijiho. Během této sévy jsem v Kajláši měla po skončení sévy ve svém pokoji vize, že se starám o Swamijiho v koupelně, že o něj pečuji nadstandardně, intimně. Začala jsem intenzivně plakat, což přivolalo obyvatele tamního ášramu, abych nevyrušovala satsang. Plakala jsem, protože jsem se cítila být ne dost čistá na to, abych tohle všechno, opravdu "všechno" mohla dělat se svým milovaným Mistrem...možná že právě to mne v tu noc ochránilo od podobné zkušenosti, kterou zde popisují anonymně ženy, kterým věřím. Věřím jim, protože díky svým zkušenostem se zneužíváním vím, že jsem bývala na tyto věci náchylnější, prostě jsem je přitahovala...je mi jasné, že vše si v životě přitahujeme a nic není náhoda...také věříme čemu věřit chceme...a to čemu věříme na 100%, to také žijeme...věřím, že to, co zde je psáno je možné, že se stalo...
    Věřím sobě a to je pro mne nejvyšší pravda.

    OdpovědětVymazat
  5. Opravdu stačí poslechnout si záznam z Ameriky. Slova jako "sexual things", "completely false", "there is no true in it". Vše naprosto odosobněné. Navíc hovoří tlumeněji, méně sebevědomě než v předchozích odpovědích. A odpověď na sugestivní otázku jestli je to jen snaha zničit jeho práci je taky "výmluvná", připravená. Nemluví na toto celé téma volně, plynule, má záseky, kontroluje odpověď. To jsou jednoznačné znaky, které potvrzují, že je to pro něj (dle jeho hlasu) citlivé téma, které nemá zpracované, je si vědom toho, co udělal a že to nebylo správné. Je tam cítit stud a pocity viny. Bohužel není ale schopen ani říci reálně a osobně, že on to nikdy neudělal. (Ví proč to takto říci nemůže - lhal by). NENÍ VŮBEC PŘESVĚDČIVÝ!!! na psychologickém audio rozboru tohoto mluveného slova by propadl! (Byla by potvrzena jeho vina)

    OdpovědětVymazat
  6. Líbí se mi, jak jsme pořád ten národ Husův. Jen místo barbarského upalováni na hranici hranice teď máme (civilizovanější) paragraf 345, že? Ano, tak se nejlépe otevřeně diskutuje, pohrozit hned protivníkovi prokurátorem...

    Také mě fascinuje, jak jsou někteří schopni bez zaváhání uvěřit nadpřirozeným nesmyslům, že Mahešvaranada umí číst myšlenky, předvídat budoucnost, odebrat špatnou karmu, ale odmítáme přijmout něco tak samozřejmého, tak obyčejného, a tak nesmírně pravděpodobného, že totiž jako každý mužský, Mahešvaranada má prostě rád holky. Je to opravdu tak neuvěřitelné aspoň připustit, že by možná i zneužil své pozice aby dostal co chtěl? Ženy po něm vždycky šílely, nechápu co je na tom tak překvapující?

    Slepá víra mě vždy zarážela.

    OdpovědětVymazat
  7. Pan Peterka to pěkně popsal ve svém komentáři.
    Toto jednání guru-Bohů je v Indii běžné. Tradiční.
    Pan Mahešvarananda tuto tradici jen přinesl do Evropy.
    Pokud by opravdu byl Bůh může si samozřejmě dělat co chce.
    Postavení pana M. je však evidentně odlišné.

    Bublina splaskla a někteří z JDŽ možná konečně přehodnotí svůj postoj k tomu co je skutečnš duchovní a proč.
    A sentimenty nahradí skutečným poznáním o Bohu.

    Reakce organizace JDŽ na vzniklou situaci zase pěkně ukazuje jaký je skutečný status této firmy.

    OdpovědětVymazat
  8. Citace z komentáře?
    "Sama jsem byla v Indii několikrát, jednou na intenzivní sévě u Swamijiho. Během této sévy jsem v Kajláši měla po skončení sévy ve svém pokoji vize, že se starám o Swamijiho v koupelně, že o něj pečuji nadstandardně, intimně. Začala jsem intenzivně plakat, což přivolalo obyvatele tamního ášramu, abych nevyrušovala satsang. Plakala jsem, protože jsem se cítila být ne dost čistá na to, abych tohle všechno, opravdu "všechno" mohla dělat se svým milovaným Mistrem...možná že právě to mne v tu noc ochránilo od podobné zkušenosti, kterou zde popisují anonymně ženy, kterým věřím....
    ...veřím sobě a to je pro mě ta nejvyšší pravda"

    Madam, to jste tomu dala korunu. Prý nejsem dost čistá...Bože ty to vidíš...:D:D:D
    No, jestli se Swámí obklopuje lidmi vašeho typu nebo řekněme aktuální úrovně, tak se tedy nedivím, že má takové problémy se skandály (údajnými)

    OdpovědětVymazat
  9. Citace z komentáře:
    "Líbí se mi, jak jsme pořád ten národ Husův. Jen místo barbarského upalováni na hranici hranice teď máme (civilizovanější) paragraf 345, že? Ano, tak se nejlépe otevřeně diskutuje, pohrozit hned protivníkovi prokurátorem"

    Ne, my máme zákony, takže dokud někdo nepředloží důkaz o vině a nebude za to pravomocně odsouzen, je nevinný. To pro pořádek.

    Udajné znásilněné dámy nebo sexuálně manipulované dámy se snad laskavě odeberou na příslušné policejní oddělení (které je řešením pro tuto životní situaci), kde vše nahlásí.
    Až toto budou mít tak můžou na internetu uvádět, že podali na polici na Swámídžího oznámení, případně popsat, co bylo jeho obsahem a chtít varovat ostatní. I v té době bude Swámídží stále ještě nevinnen a to až do doby, kdy nebude pravomocně odsouzen.

    Právě před těmito situacemi a zničením pověsti člověka nás chrání zákon.

    Jinak k těm údajným ženám, které to neoznámily a nechaly Swámídžího údajně "tohle provozovat" tolik desetiletí bych omluvu rozhodně neměl. Získat vzorek spermatu by přece neměl být až tak velký problém, ne? To by byla jinak velká nezodpovědnost k ostatním.

    OdpovědětVymazat
  10. POchybuju, že by si někdo v takové situaci bral "vzorek".....z toho komentáře spíš vyplývá pohrdání vůči "dámám" V indii ovšem nikterak neobvyklé. Indie má problém se ženami obecně-provdat dívku stojí peníze, zádušní obřady dle písem (kdopak a proč je asi tak psal...) mohou dělat jen synové-prostě patriarchální kultura se vším všudy...nejsem si jistý, že k těmhle událostem došlo, na druhou stranu, presupce neviny (ne ta chladně právní) patří i těm "dámám".

    OdpovědětVymazat
  11. Naši snědí spoluobčané si dávají velmi dobrý pozor aby nebyli chyceni při činu.
    Když jsou, vymlouvají se, že někoho hledají...

    To, že většinou nejsou pravomocně odsouzeni, neznamná, že jsou nevinní.

    Jejich pověst jen odpovídá jejich chování.
    Každý má pověst jakou si zaslouží.

    Pokud zde uváděná svědectví budou mít za výsledek už jen to, že někdo přehodnotí svou slepou víru, jsou rozhodně prospěšná.

    OdpovědětVymazat
  12. Kdyby se radši organizace yidl snažila zjistit co se stalo a těm dívkám nabídla podporu než se tvářit jako že nic a vyhrožovat-láska a odpuštění je tu jen pro ty, co s námi souhlasí-kde je to ježíšovské nastavení druhé tváře? hartusit paragrafy, to je fakt znak pokročilosti ....

    OdpovědětVymazat
  13. Docela těm skazkám věřím, sex s hezkými dívkami je lákavý i pro guruy. Mě osobně při jednom satsangu zarazilo, když se Swamidji veřejně ptal jedné přítomné kde byla, když ji hledal v jejím bytě - teď se mé podezření potvrzuje.

    OdpovědětVymazat
  14. Pro guruy by být lákavý neměl.

    Jinak já nevím, ale to snad měl Swámídží svědomí čisté, když se ptal veřejně, kde byla, ne? To se snad v opačném případě tají.

    OdpovědětVymazat
  15. To, že je na ženské, to o něm už dávno věděla dnes nežijící Jarka Jirásková, známá též jako "matadží", jeho adoptivní matka. To z Prahy přinesli naši soudedé až na střední Moravu asi před 20 lety. Tehdy jsme tomu vůbec nevěřili a tvrdili, že opak je pravdou, protože On je svatý člověk, žijící v doživotním celibátu. Po letech, když tyto věci vyplouvají na povrch, jsem si na onu poznámu vzpoměl a začal údajné pomluvy posuzovat z jinak. Připomínám, že sousedé se neznali ani s Jarkou, ani se swamim. Ale v pražských jógových kruzích (i mimo ně) to nebylo neznámu věcí.

    OdpovědětVymazat