Tak nás zas převezli-aneb akce Pššššššt..

Tak se dle zákulisních informací sešlo tvrdé jádro jdž ze Slovenska. Sešli se krátce před vydáním článku ve slovenském tisku. Můžeme se oprávněně domnívat, že jedním z cílů byla snaha napravit špatný dojem, který zanechalo běžné členstvo jdž v internetovém prostoru na diskuzních stránkách Respektu. Asi každému soudnému člověku bylo tehdy jasné, že tu jde o sektu, jejíž členové nejsou příliš vycvičeni v samostatném myšlení, což je vzhledem k hlavnímu principu gurujogy (drž hubu a krok) celkem logické.

A tak se jádro pravověrných, kteří statečně odolali pokušením temných sil, usneslo na následujících bodech. Guru je nevinný. Za vše můžou zlé síly. Poprosíme gurua, aby přijel. A hlavně-budeme držet hubu a krok-tzn. NEBUDEME REAGOVAT NA NIC. Budeme mlčet. Abysme nepodporovali takové nechutné jevy v moderní společnosti, jakými jsou: diskuze, výměna názorů, kritika kultu osobnosti, svoboda myšlení, rovnost lidí, obhájení vlastních názorů, validace argumentů atd. Prostě-jdž a její vedení má pocit, že když něco řekne člověk, prohlášený za gurua-je třeba držet hubu a krok a brát to jako absolutní pravdu i kdyby to byla sebevětší hovadina (a že jich už bylo....)

Naši tvůrci staro-nové komunikační strategie se obávají, že pokud by proběhla jakákoliv diskuze, tak hrozí, že obrázek jdž utrpí. A tak radí všem svým členům-držte huby a krok. Pak Vás osvítí.......

Vedení společnosti má jako jeden z hlavních úkolů-komunikovat s veřejností a s členy. A vážení bosové Lajka, Dohnalová, Repko a co. se můžou přetrhnout...... Nyní např. víme, že velký guru meditoval už od svých tří let. Na nočníku sedí každé malé dítě, ovšemže, ale u gurua šlo prokazatelně o meditaci.......
Vedení nás také informuje o tom, že jistý sádhu, co je žárlivý, zorganizoval kampaň a chce zničit práci mnoha lidí. Zajisté nechutný člověk. (jen o něm nikdo už rok neslyšel, to ale vedení jdž v ČR a SR nebrání opakovat do zblbnutí ty samé nesmysly o "spiknutí", hlavně že je jasný viník a strašák, aby se důvěřivé ovečky měly koho bát)
Vedení informuje potají své členy (ovšemže jinými slovy) aby drželi hubu a krok. A hlavně aby nepsali do diskuzí. (viz trapně provalené instrukce Parvati členům)
Vedení zamlčuje členům, že Střílky mají "jisté těžkosti" (způsobené tím, že tučné prašule za semináře s automechanikem odvál nejspíš západní vítr do východních krajů indických.....)
Vedení zamlčuje, že se cosi děje s budovou, kterou v Praze koupila jdž ze svých tučných výdělků jako nový budoucí ašram jdž. Copak se s ní děje, milé vedení?
A copak se děje s vilkou v Praze za skoro 40 miliónů, co jste se snažili před pár lety neúspěšně prodat a poté jste ji, přestože je majetkem automechanika, za "čí asi" peníze a dobrovolnický čas členů zrekonstruovali, čímž jste automechanikovi zvedli majeteček o další miliónky-copak s ní teď zamýšlí feudál v oranžovém..........nechá Vás tam vydělávat pro něj penízky za kurzy, nebo jí máte prodat a poslat majetek na správné místo? A to navýšení ceny nemovitosti-podělte se s námi o náklady a kdo to platil......a koho bude v případě prodeje zisk.....

A mohli byste nám sdělit, jakpak se evidovaly ty ohromné peníze, které jste vybírali z pokladniček? Kolik jich bylo a kam šly? A ty obálky, co dostával guru keš? Kolik a kam? Danilo nebo evidovalo se to nějak?

Zdá se mi, že Vaše mlčení nemá za cíl jen utišit kritiku a pochybnosti, které se vynořily s případem sexuálních výstřelků, ze kterých je Váš guru obviňován. Asi to mlčení a mlžení slouží více věcem naráz...........Podělíte se s námi otevřeně a poctivě o všechny informace, nebo budete dále "mlčet"?.........

Většinou je to tak, že kdo má co skrývat, tak mlčí a vyhýbá se jakékoliv otevřené komunikaci. (tím nemyslím utajené vyslechnutí Evy a následnou výhružku co že uděláte když nebude mlčet....)

V mnoha případech jste hráli podivnou hru s "pravdou", jako například Vaše Cici konspirace, zamlčení podstatných informací od Marka J. atd.........tak je logické, že jako bývalí sponzoři vašich aktivit chceme prostě znát pravdu-Ven s ní, přátelé..........
Juckes

Guruvirus

Když čtu poslední příspěvky-o nešťastné matce, co podlehla kouzlu automechanika z Indie nebo ty od Ufa-vede mě to k zamyšlení nad morálkou lidí, kteří zůstávají v Jdž.
Jejich morálka podle mě vykazuje závažné trhliny.
První je necitlivost. Dívky co byly automechanikem zneužity jsou považovány za blázny, lháře a kdoví co ještě. Na základě čeho? Na základě líbezných řečiček? Proslovů, které automechanik rozdává na všechny strany? Proslovů, kde bez skurpulí chvíli říká to a chvíli ono-jak se mu to zrovna hodí.......(Mějte děti, je to krásné-nemějte děti, děti má každé zvíře, mějte partnera-nemějte partnera, starejte se o společnost-jaké bude něštěstí, když nebudete dost cvičit a neosvítí vás....)Mnoho z nás zná dívky líp, než toho automechanika, co pohodlně sedí na vyvýšeném sedátku a udílí knížecí rady.

Pokud někdo zůstává v Jdž-měl by si poctivě říci-jak vím, že jsou dívky nedůvěryhodné-nejsem spíše obětí sebepropagandy automechanika? Obětí vlastního snu o někom dokonalém?...........Můžu vůbec jako morální člověk zlehčovat a ignorovat zpověď Evy? Jaké mám morální právo to ignorovat, když vím, že vedení Jdž zatajuje všechny informace, vyhrožuje Evě (byť nepřímo, jak Eva sama uvedla) a snaží se mě přesvědčit, abych si informace sám nehledal (že, pane Repko.......).....co to má společného s morálkou a slušností? Jak může někdo hrdě říci-jsem členem organizace, která ututlává všechno jenom proto, aby vypadala dobře na veřejnosti.......organizace, která člověku, který měl problém řekne-dej si bacha, jak si to nenecháš pro sebe-budem se muset bránit......takovou větou se oranžová sádhví vyloučila z okruhu slušných lidí jednou provždy.......ahimsa paramo dharma? Jak vyšitá........

Pokud někdo zůstává v Jdž, protože je mu tam hezky, má tam přátele, celý život tomu obětoval, ano, to se dá pochopit. Ale takový člověk by si měl přiznat, že mu je jedno, jaká je pravda-je tam proto, že mu Jdž nahrazuje rodinu a společenství. A jestli automechanik dělá to či ono-je to vlastně jedno. Hlavně že je tam hezky. OK. Tomu se nedá nic zazlívat. A takových tam zůstává asi většina.
Proti nim ani já, ani Šiša nebo Ufo jistě nic nemáme. Ale tihle lidé zase nemůžou očekávat, že se do toho nebudeme plést. Že necháme automechanika a jeho kumpány dál dělat nerušeně jejich byznys. Nenecháme. Ne z nějaké infantilní trucovitosti, kdy naší zábavou je bořit ostatním bábovičky......snažíme se spíš bořit vzdušné zámky, které přinášejí profit v miliónech EUR. Které přinášejí někdy i rozvrat rodin. Osamocení mnohých žen mezi 30-50 lety, co mohly mít děti a místo toho se jen plouží od semináři k semináři a jejich jedinou radostí je obětovat penízky u nohou automechanikových. Vy jste si jich ve Střílkách nevšimli?........ Snažíme se také bořit vzdušný zámek lidí, jako je pan Zanáška, který se chce dle svých slov stát kůží na boty svého gurua a s radostí indoktrinuje nováčky na svých seminářích podobnými perlami. Likvidovat svou osobnost aby se stal něčím víc. Na základě čeho? Fantasijních spekulací a proslovů obchodníků s posvátnem-že jich na světě je........A taky se snažíme bořit vzdušné zámky snílkům, kteří prahnou po návratu starých dobrých feudálních časů, plných báječně vysoké dětské úmrtnosti a svévole vládců. Pokud budu mluvit za sebe-je tu pořád dost důvodů psát. Ale pokud chce mít pan Lajka a spol jen klid na svou práci-pak je mi líto. Pokud se začnete chovat jako slušní lidé a komunikovat otevřeně s věřejností a s členy, pak tu šance je. Pokud budete pokračovat ve své podloudné činnosti-musíte čekat, že se lidi ozvou a nebude se jim to líbit. To je vše..........
Juckes

Mama, už to s tou jógou preháňaš!

Děkujeme čtenářce za příspěvek zaslaný mailem!

Nečakajte až bude neskoro!

V čase kedy píšem tento článok je už neskoro. No neskoro pre  našu rodinu, nie pre vás. A preto som sa rozhodla ho napísať.

Moja mama začala navštevovať kurzy jógy pred viac ako 5 rokmi. Neviem z akého podnetu... či ju upútali propagačné letáky, o činnosti miestnej organizácie JDŽ, ktoré sme dostávali a vlastne i naďalej dostávame do poštovej schránky, alebo tak tomu bolo na podnet nejakej kamarátky.

Najprv chodila na jógu s tým, že si ju odcvičila jedenkrát týždenne a po hodinke prišla domov. Jóga ju však hneď začala baviť. S nadšením si dokonca kúpila o jóge knihu a začala ju praktizovať aj v domácom prostredí. Onedlho, po pár mesiacoch už navštevovala kurzy jógy niekoľko krát týždenne... Hneď po práci utekala do jógacentra, kde trávila všetok svoj voľný čas. Domov chodila neskoro v noci  štyrikrát týždenne. Cez víkendy začala jazdiť spolu s ostatnými jógovými nadšencami Střílky, z ktorých sa vždy vrátila trošku „pozmenená“ no nikto z nás nevidel čo sa naozaj deje.. ani ja, ani moja sestra, ani otec. Vraveli sme  si, veď mama je šťastná, konečne má nejaký koníček, ktorý ju ako vidíme baví. No onedlho sme si uvedomili že ju nespoznávame. Že už nie je tou ženou akou bola doteraz. Stal sa z nej sebec.  Stala sa človekom, ktorý uprednostňoval posedenia v jógacentre pred rodinnou návštevou, človek, ktorý myslel len na svoje potreby a nič okrem jógy a vlastného šťastia ho nezaujímalo.  S jógou došlo aj na vegetariánstvo, indické jedlá, ktoré nikomu z našej rodiny príliš nechutili, no bohužiaľ nebolo na výber, keďže mama sa rozhodla, že „mŕtvych zvierat“ sa už dotýkať nebude.  Krokom ďalej v jej jógovom pôsobení bol certifikát cvičiteľa jógy vďaka ktorému sa nám ešte viac vzďaľovala. Nezaujímalo ju nič, nič len jóga. Doma prestala komunikovať a žila len jógou. V spálni si vytvorila oltárik na ktorom boli fotky Máhešvarandu a iných „mudrlantov“, pričom pravidelne na tento oltárik prinášala čerstvé kvety, rôzne kamene a pod. Dennodenné cvičenie, pravidelné víkendové navštevovanie Střílok a vykonávanie Šánky Prakšalány (pitie slanej vody a jej následné vyzvracanie spojené s cvičením) zavŕšila trojtýždennou návštevou Indie. Hovoriť o tom koľko finančne utratila na jej výlety či už do Indie, do Střílok či do Viedne, hádam ani nie je potrebné. Boli to tisíce eur. Zo spomínanej Indie sa vrátila aj s novým indickým meno, ktoré jej udelil sám „najvyšší“ a osobnou mantrou.  Indická kultúra a jóga tak ruka v ruke zaplavili celý náš byt... Mama dennodenne za zavretými dverami spálne cvičila po večeroch jógu, odriekala mantru, púšťala si indické piesne, a pod.

Stratila záujem o všetko dianie okolo nej. Neprežívala s nami naše starosti a radosti. Úplne sa nám odcudzila. Hovoriť totiž s ňou o čomkoľvek okrem jógy nebolo možné.

Zbytočné bolo keď sme jej hovorili: „Mama, už to s tou jógou preháňaš“. Všetko čo sme jej povedali vnímala len ako náš negatívny postoj, ktorým jej bránime k jej šťastiu.

Došlo to až tak ďaleko, že partnerský život medzi ňou a našim otcom už prestal existovať. Z jedného dňa na druhý keď prišla domov z jógy oznámila nám že sa chce rozviesť. Svoj skutok aj uskutočnila. Plná odhodlania, ktoré jej dodali tí vymývači mozgov. Doteraz verím a vždy bude veriť tomu, že práve JDŽ môže za rozpad manželstva mojich rodičov, a tiež za rozpad vzťahu matky s dcérami. Medzi nami došlo k absolútnemu odcudzeniu.

Po rozvode sa mama presťahovala (tiež veľmi rýchlo, zo dňa na deň). Doteraz je pre mňa problémom komunikovať s ňou, nakoľko mám pocit, že žije v úplne inom svete... a doteraz sa jej žartom pýtam: „Tak čo, už si dosiahla vysnívané osvietenie?“ Myslím si, že ona to vníma tak, že my sme jej doteraz bránili v jej duchovnom rozvoji a preto od nás odišla.

Pred nedávnom som ju po prvý krát od rozvodu prišla navštíviť. V momente som pochopila, že je to ešte horšie ako keď žila s nami. V prenajatom byte sa už naplno realizuje. Už nemá jeden, ale rovno dva oltáre a plno zvláštnych predmetov a kníh.  A s tým sú samozrejme spojené aj rôzny akty, ktoré vykonáva.

Vždy som moju mamu vnímala ako inteligentnú, silnú ženu, ktorá sa nenechá do ničoho zatiahnuť a že sa vždy bude vedieť rozhodovať hlavou sama za seba, no teraz.... presviedčam sa o tom, že stratila všetku svoju samostatnosť a nevie byť sama sebou. Moc ma to mrzí. Mrzí ma, že jej nevieme pomôcť,  hoci veľmi by sme chceli aby bola opäť našou maminou.

A na margo sexuálnych obvinení, o ktorých sa toľko píše... Mama tomu neverí. Samozrejme to pokladá za jedno veľké klamstvo s cieľom zdiskreditovať ich „majstra“.

Tento článok som napísala pre vás... pre ľudí, ktorí premýšľajú nad tým či to ich blízky s tou jógou akosi nepreháňa... dávajte pozor na tých, ktorých milujete, dávajte im najavo váš záujem a svoju lásku kým nie je neskoro.. majte záujem o to, ako sa majú, či ich niečo netrápi a pod.... Lebo v prípade že vašu lásku nebudú cítiť, budú ju hľadať napríklad v jóge. 

Slovenský Plus 7 dní: Indický guru vyžadoval orální sex

Převzato z: http://www.pluska.sk/plus-7-dni/ludia/indicky-guru-od-svojich-ziacok-vraj-vyzadoval-oralny-sex.html

INDICKÝ GURU: OD SVOJICH ŽIAČOK VRAJ VYŽADOVAL ORÁLNY SEX

09. február 2012, 06:00

Ako dôkaz oddanosti svojich žiačok vraj vyžadoval indický svámi aj orálny sex.

V Poprade: Svámi Mahéšvaránanda navštevuje aj Slovensko, pozdáva sa mu energia, ktorú vyžarujú naše Tatry. Víta ho Radovan Hovorka, hovorca spoločnosti Joga v dennom živote.Foto: Archív

Akou skúškou mám prejsť? Som dostatočne oddaná, otvorená prijať všetky jeho dary? Som vyvolená, keď sa môj guru, realizovaný boh, dožaduje môjho tela a ponúka mi božský pokrm v podobe svojho ejakulátu? Som mu to dlžná? Obdarúva ma alebo...? Podobné zmätené otázky vírili v hlavách žien, ktoré si duchovný učiteľ a zakladateľ systému Joga v dennom živote, ktorý si hovorí Paramhans svámi Mahéšvaránanda, údajne pozýval do svojej spálne. Potichu, nebadane, viac než dvadsať rokov vraj tento hinduistický mních zneužíval svoje postavenie a oddanosť mladých žiačok, aby ukojil svoje sexuálne chúťky. Alebo je všetko inak a niekto sa snaží zničiť všetko, čo jogín počas takmer štyridsaťročnej misie vybudoval?

MORÁLNA AUTORITA

Na Slovensku je zatiaľ okolo svámi Mahéšvaránandu pomerne ticho. Jeho najvernejší žiaci odmietajú škandalóznym informáciám uveriť a mnohí, ktorí nemajú prístup na internet, ani netušia, akým obvineniam ich milovaný majster čelí. Stále je pre nich príkladom cnosti, lásky a morálky. Rodák z indického štátu Radžastan priniesol jogu do Európy v roku 1972 a zakrátko si našla svojich priaznivcov aj v bývalom Československu. Vypracoval metodiku pre telesné, dychové, relaxačné a meditačné cvičenia a nazval ju Joga v dennom živote.

Aj na Slovensku sa začal jeho systém uplatňovať v zdravotníctve či kúpeľníctve. Indický guru prednášal na rôznych mierových konferenciách o tolerancii a úcte medzi národmi a náboženstvami a tešil sa priazni aj niektorých slovenských politikov, ako napríklad bývalého ministra obrany Pavla Kanisa s manželkou. Pozná ho tiež exminister školstva a súčasný bratislavský primátor Milan Ftáčnik, ktorý sa v roku 2001 ako minister zasadzoval o zavedenie jogových cvičení v školách a ako starosta mestskej časti Bratislava-Petržalka v roku 2008 oficiálne otváral nové Jogacentrum na Budatínskej ulici.

NEČAKANÉ POZVANIE

Svedectvá o tom, ako si svámi Mahéšvaránanda, známy aj pod menom Svámidží, spestruje noci po jogových cvičeniach a duchovných stretnutiach, sa začali objavovať začiatkom minulého roku. Svoje trpké skúsenosti zverejnili postupne na internete jeho žiačky z Chorvátska, zo Slovinska i z Nemecka. Na výpovede žien, ktoré dokázali narušiť niekoľkoročné tabu, náhodou narazila aj Eva Vrbová z Prahy. Jedna z tých, ktoré mali s majstrom až príliš intímnu skúsenosť. Po pätnástich rokoch konečne našla odvahu povedať nahlas to, čo predtým pošepla len zopár známym.

Mala šestnásť, keď ju očarilo Svámidžího učenie a zakrátko sa stala jeho žiačkou. Čoraz viac času trávila s ľuďmi, ktorí zasvätili život spoločnosti Joga v dennom živote. Budovali ašrámy, miesta, kde sa guruovi žiaci stretávali, viedli kurzy jogy, organizovali semináre. Po jednom spoločnom duchovnom stretnutí - satsangu - v roku 1996 poslal po 22-ročnú Evu majster jedného zo žiakov, ktorý ju priviedol do bytu ďalšej žiačky, kde počas svojho pobytu v Prahe prespával. „Spočiatku sa mi pozvanie nezdalo podozrivé. Ale keď som vošla do miestnosti, v ktorej bol, niečo sa mi nepozdávalo,“ hovorí Eva Vrbová. Túto kapitolu vraj definitívne uzavrela koncom minulého roka, keď sa konečne vyrovnala s traumou, dokázala po dlhom čase nahlas priznať svoju skúsenosť so Svámidžím a opustiť náboženskú skupinu, ktorá bola dvadsať rokov súčasťou jej života. Informovala aj políciou a už sa jej nechce vracať do minulosti. Pre náš týždenník však urobila poslednú výnimku.

BOŽIA BLAŽENOSŤ

„V miestnosti bolo prítmie a šírila sa ňou vôňa vonných tyčiniek. Svámidží ležal na posteli a vyzval ma, aby som si sadla. Samozrejme, som sa usadila na zem, k jeho nohám. On mi však povedal, že mám ísť bližšie a opäť bližšie. Keď ma požiadal, aby som sa vyzliekla do pol tela, bez rozmýšľania som ho poslúchla. Hlavou mi vírilo množstvo myšlienok, hlavne čo je to za skúšku a či tak skúša moju oddanosť. Nenapadlo mi, že by za tým mohlo byť niečo nekalé, myslela som len na to, ako sa zachovať čo najlepšie,“ priznáva svoje nevinné i naivné pocity dnes 37-ročná žena. A Mahéšvaránanda začal pritvrdzovať. Vraj nech si na neho ľahne a nabije si srdce o to jeho. Vyplašené dievča ležalo na obnaženej hrudi svojho zbožňovaného majstra a dlho si pozerali do očí.

„Hovoril mi, že som jeho Gopi, že sme spolu tisícku životov. Stále som ešte mala pocit, že to všetko je súčasťou nejakého duchovného vedenia. Ale keď mi zasunul ruku medzi nohy a prst do pošvy a hovoril, akoby dával pokyny na nejaké duchovné cvičenie, že je to božia blaženosť, vyslovila som rozhodné - Nie, nie je!“ opisuje Eva. Napokon ju poslal preč. Ešte sa uistil, či má voči nemu väčšiu dôveru než predtým a Eva mu po prvý raz zaklamala. Prikývla, hoci v hlave mala poriadny zmätok. A ten z nej nezmizol ani nasledujúce dni, ba roky. „Bola som naozaj veľmi šokovaná! Ale zároveň som sa bála o ten svoj hrad, ktorý ma obklopoval, v ktorom som žila a nechcela oň prísť,“ priznáva. Svoje a majstrovo tajomstvo zverila len zopár priateľom. Aj tak by jej zrejme nikto neveril, tak ako to bolo v prípade iných žien. Naďalej fungovala v spoločnosti Joga v dennom živote, ale jej bezvýhradná oddanosť a dôvera už boli naštrbené.

ČO MI DÁŠ?

Žien, ktoré Svámidží údajne pozýval k sebe do spálne, sú vraj desiatky. Zarážajúce je, že hinduistický mních, ktorý by mal žiť v celibáte, nielenže porušil sľub sexuálnej zdržanlivosti, ale - ak sa naozaj výpovede zakladajú na pravde - jeho chúťky by sme pokojne mohli nazvať zvrhlosťou. Podľa svedectiev zvedených žien sa zdá, že najviac sexuálnych eskapád si indický guru dožičil začiatkom deväťdesiatych rokov. Takmer všetky svedectvá majú rovnaký model. Guru pozval dievča k sebe a skúšal ho otázkami typu: „Čo mi dáš? Dáš mi naozaj všetko?“ Niektoré zo žien, ktoré mali Svámidžího povýšeného na boha, sa mu úplne oddali a až po čase si uvedomili, že napĺňanie sexuálnych potrieb svojho majstra by nemalo byť súčasťou duchovnej cesty, na ktorú sa vydali. Mnohé očakávali, že naozaj budú nejakým spôsobom vyvolené. Namiesto toho sa vraj zúčastňovali na orgiách, počas ktorých mal guru v posteli viacero žien.

„Obviňovala som sama seba za totálnu katastrofu vždy, keď som bola s ním. Vždy som dúfala v ďalšiu šancu, keď to dopadne lepšie. On vôbec nebol láskavý. Hra sa začala vždy ‚I love you‘, objatie, vyfajčenie a dobrú noc. Nič medzi tým. Žiadna láska, žiadna starostlivosť,“ spomína jedna z bývalých žiačok vo svedectve zverejnenom na českej stránke jogavdennimzivote. blogspot. com. Orálny sex vraj najčastejšie vyžadoval bradatý Ind od svojich žiačok a aby tomuto až príliš fyzickému aktu dodal akési mystično, nazýval svoj ejakulát prašádom - posvätným pokrmom.

KAMPAŇ NEPRAJNÍKOV?

Pravda je, že svámi Mahéšvaránandovi sa podarilo vybudovať naozaj veľkú organizáciu, ktorá efektívne rozšírila jogu medzi široké masy. Na rozdiel od iných náboženských spoločností nejavila znaky sektárstva a, naopak, o pozitívnych účinkoch mnohých prvkov systému Joga v dennom živote sa môže ktokoľvek presvedčiť na vlastnej koži, či už ide o fyzické a dychové cvičenia, vegetariánske stravovanie, či pravidelnú detoxikáciu organizmu - šankhaprakšálanu. Aj preto sú mnohí z jeho oddaných stúpencov presvedčení, že všetky kompromitujúce informácie sú súčasťou štvavej kampane. Ako pre náš týždenník povedal Radovan Hovorka, hovorca spoločnosti Joga v dennom živote na Slovensku a predseda bratislavskej pobočky, na začiatku šírenia týchto správ bol odchod jedného člena spoločnosti Joga v dennom živote, ktorý vyhlásil, že zničí celú Svámidžího prácu. Ťažko si však predstaviť, že za tým všetkým a hlavne za výpoveďami zneužitých žien z rôznych kútov sveta stojí bývalý nespokojný jogín. Dôkazy sa hľadajú ťažko a veľa žiakov o svojom guruovi nepochybuje.

„Je to skúška našej dôvery, ktorá sa opiera o osobnú skúsenosť,“ vysvetľuje Radovan Hovorka. Svámidžího pozná už dvadsať rokov. Robí mu prekladateľa, pracoval s ním na jeho knihách a rôznych projektoch. „Nikdy som ho nezažil v situácii, keď by moju dôveru naštrbil,“ hovorí bez nevraživosti voči tým, ktorí šliapu po tom, v čo verí. „Spoločnosť Joga v dennom živote vyjadruje svoju plnú podporu autorovi systému Joga v dennom živote Paramhans svámi Mahéšvaránandovi. Uverejnené negatívne vyhlásenia voči nemu považujeme za vykonštruované a nepravdivé s cieľom zdiskreditovať jeho meno a celoživotné úsilie o šírenie myšlienok nenásilia, tolerancie a vzájomného porozumenia. Uvedené aktivity vnímame aj ako snahu o poškodenie spoločnosti Joga v dennom živote, ktorej cieľom je zlepšovať zdravie ľudí pomocou jogových cvičení,“ reprodukuje nám oficiálne stanovisko.

ZATVÁRAJÚ OČI PRED PRAVDOU

Na mnohých miestach vo svete vrátane niekoľkých miest Slovenska však naozaj došlo k rozpadu pobočiek. Svámidžího sa zriekli žiaci v Austrálii i na Novom Zélande, s veľkou krízou zápasia aj pobočky v štátoch bývalej Juhoslávie. V Česku a na Slovensku je situácia trochu iná. „Nemyslím si, že jogínov moja výpoveď ovplyvní. Nechcú prísť o ten svoj sen. Ale verím, že by mohla byť výstrahou pre tých, ktorí by si chceli zbožštiť nejakého človeka,“ hovorí Eva Vrbová. Ani 37-ročný Andrej z Bratislavy si nechce zakrývať oči pred pravdou, aj keď je v tom zatiaľ vo svojom okolí sám. Joge sa začal venovať pred pätnástimi rokmi, bol Svámidžího oddaným stúpencom a v hlavnom meste viedol kurzy jogy. „V poslednom čase som si čoraz viac uvedomoval, že v spoločnosti Joga v dennom živote sú sektárske tendencie,“ konštatuje. Nepozdávalo sa mu, že guru zaviedol pre všetkých uniformy, ktoré mali nosiť na cvičenia a iné stretnutia, sľuboval skoré osvietenie žiakom, ktorí prišli na jogínsky seminár a, naopak, iným sa vyhrážal zlou karmou. „Toto mi k osvietenému majstrovi nepatrí,“ dodáva Andrej. Správy o sexuálnom zneužívaní žiačok ho len utvrdili v tom, že svámi nie je to, za čo sa vydáva.

FTÁČNIK NEMÁ GURUA

„Ak sú akékoľvek podozrenia na možné zneužívanie mladých žien zo strany svámi Mahéšvaránandu, tak ich treba dôsledne prešetriť. Ani v tomto, ale ani v iných prípadoch, by sa však nemal generalizovať vážny prešľap jednotlivca, ktorý, ak sa potvrdí, je maximálne odsúdeniahodný, nezlučiteľný s cvičením jogy alebo akoukoľvek humánnou filozofiou,“ povedal nám primátor Bratislavy Milan Ftáčnik, ktorý sa venuje joge viac ako tridsať rokov a každé ráno cvičí vlastnú zostavu. Tvrdí, že vzťah k cvičeniu jogy nikdy nespájal s konkrétnym cvičiteľom, ale vnímal to ako jednu z ciest, ktorá prispieva k zdravému životnému štýlu, pomáha udržiavať telo vo fyzickej i psychickej kondícii. S jogínom svámi Mahéšvaránandom sa stretol pri otváraní centra jogy v Petržalke z pozície starostu mestskej časti.

Definitívne objasniť obvinenia padajúce na Svámidžího hlavu, ktorý všetko poprel, však nebude jednoduché. Svedectvá sa zväčša viažu k dávnejšej minulosti a psychicky zmanipulované ženy sa majstrovi podvolili vlastne dobrovoľne. Aj to je dôkaz, aké nebezpečné je dôverovať človeku, ktorý sám seba povýši na boha a potom sa od neho očakáva, že nepodľahne lákadlám, ktoré na neho z radov oddaných ovečiek číhajú.

Autor: MONIKA MIKULCOVÁ

Vedení JDŽ není schopno řešit problematické situace

Od Evy V., 9. 2. 2012

Ráda bych podala určité vyjasnění ohledně vyhrožování mé osobě soudy ze strany vedení JDŽ. Na zářijovém setkání, kde jsem byla se svým mužem, jsem sádhví Párvatí a Honzovi La. sdělila mojí osobní zkušenost se svámím Mahéšvaránandou, tak jak jsem jí popsala v březnu 2011. Kromě jiného jsem také zmínila, že mám již od července 2011 kontakt na novináře, ale stále zvažuji, zda svoji zkušenost zveřejnit či nikoliv - stále doufám, že se JDŽ postaví k situaci čelem. Podle Párvatí jsem byla v Čechách jediná a díky své osobní pozitivní zkušenosti s Mahéšvaránandou nevěřila, že se situace odehrála tak, jak jsem jí popsala. Viděla jsem, že snaha kontaktovat ženy z jiných zemí a zjistit si další informace je nulová. Podle Párvatí svým jednáním ničím práci mnoha dobrých lidí. Také Českému svazu JDŽ vadí, že je celá kampaň proti svámidžímu zdržuje od důležitější práce. Když jsem odcházela, Párvatí mi řekla, že pokud bych se rozhodla nějak vystoupit, že se budou bránit, že musí chránit svoji práci. O soudu nepadlo ani slovo. Moje psycholožka to viděla jako jasné zastrašování, já sama sem si nebyla jistá, zda to spíš nebyla potřeba být upřímná, upozornit mne na možné následky. Celé setkání probíhalo s velkým respektem, v klidu. Pro mne byl splněn jediný cíl, který jsem měla… vedení JDŽ již nemůže říct, že o ničem neví, protože vše koluje jen na internetu a jedná se o anonymní jedince. Zároveň bylo toto setkání právě oním impulsem k tomu, abych se spojila s novinářem. Jestliže má JDŽ důležitější práci než prošetřit obvinění svého zakladatele ze sexuálního zneužívání, pak je něco velmi v nepořádku. Organizace nechrání své členy, z mého pohledu se stává nebezpečnou. Můj celkový osobní názor na vedení JDŽ je takový, že není schopno otevřeně řešit problematické situace, navíc se jeví jako naprosto bezradná. Vím zatím o jediné situaci, kdy JDŽ (ne v ČR) vyhrožovala soudem písemně přes právníky jisté organizaci, protože někdo z jejich členů zveřejnil svůj názor na Mahéšvaránandu – v okamžiku, kdy organizace řekla, že s nimi velmi ráda do soudního sporu půjde, okamžitě se JDŽ stáhla a již se neozvala. Ještě pár dat pro představu. V červnu jsem na sebe zveřejnila na internetu e-mail i skype… i když pouze s přezdívkami. Žádná odezva z vedení a to jsem věděla, že v pražském JC je osoba pověřená četbou a kontrolou všech fór a blogů. Na konci července 2011 jsem se dozvěděla, že vedení JDŽ zná mojí identitu. Nikdo neměl snahu se se mnou spojit, vyjasnit situaci. Na konce srpna 2011 jsem veřejně vystoupila se 2 dalšími ženami ve Vídni. Na setkání byla Věra Š. z Liberce, která řekla, že ještě v noci odjíždí do Střílek. Potvrzení, že jde o mne, zde předala. Opět mne nikdo nekontaktoval. Za 3 dny nato začali někteří lidé z pražského jógacentra obvolávat mé přátele, že jsem hlavní organizátor Čitánandovy kampaně proti svámidžímu pro Českou republiku, že jsem se rozhodla svámidžího zničit, že je asi budu kontaktovat a že pokud se tak stane, že mají hned volat do jógacentra, stejně tak, kdyby měli nějaké pochybnosti, že se mají obrátit na Honzu La.. Někdo z volajících si dokonce vymyslel, že Párvatí řekla, že mne vyzvala na detektor lži a že jsem odmítla. Také jsem prý autorkou tohoto blogu. O pár dní později jsem požádala sama o schůzku, sádhví Párvatí mi vyšla vstříct. Přeju nám všem, ať jsme zůstali nebo odešli, ať máme odvahu žít v souladu s tím, co si opravdu myslíme a cítíme. Eva Vrbová
Uživatel Eva Vrbová k příspěvku Vyjádření Marka Jendrucha dne 9.2.12

Fotka

Někdy jedna fotka vydá za tisíc slov. Tahle je z článku, který vyšel v Austrálii v Australian Madison Magazine. Reportéři se chtěli zeptat pana S.M. na všechna obvinění. Avšak zle pochodili. Vidíte na téhle fotce milujícího a odpoutaného pána světa? Nebo naštvaného obchodníka, který vidí, že se mu hroutí byznys a provalily se jeho "hříšky".........Inu, když je čas, tak se samozřejmě dovede zatvářit jako riši, jako např. letos na té trapné fotce z Nepálu. Ale když je chycen inflagranti bez příprav......

Nedivím se proto, že jako první z důležitých osob z jeho okolí odešel sw. Čidánand-ten měl nastarost právě tohle fotografické divadlo pro veřejnost. Logicky mu časem muselo docvaknout, že se Maheš jen tak přetvařuje a vytváří svou umělou image velkého rišiho (v džínách a triku, nakrátko ostříhaný a bez vousů by rozhodně nikoho nezaujal)......prostě pohádka pro dospělé, nic víc.

A co na to všechno říká vedení Jdž? Mlčí, zatlouká a ignoruje, přitom však podloudně a potají bojuje pomocí právníků-například zákaz videa, kde fackuje Maheš mladou dívku (s výmluvou na autorská práva), to je teď jejich hlavní činnost.........jak dlouho jim to ještě bude procházet? V civilizovaném světě by aspoň nabídli rezignaci.......Ale vzhledem k tomu, že jde o velké prachy z kurzů a seminářů, které se dají poslat vůdci Jdž........

Pokud díky Markovi Jendruchovi nyní víme, že Maheš byl ze sexuálních výstřelků obviňován ještě před Čidánandovým odchodem (a proto logicky nemůže být Čidánand strůjcem celé kampaně), a přesto mluvčí Jdž stále opakují tu oficiální přihlouplou historku o jeho destruktivní práci, (nevšiml jsem si jí nějak za poslední rok.....),a o tom, že to vše vymyslel a zorganizoval On-zlý démon Čidánand-pak mezi vedením Jdž asi nebudou žádní slušní a rozumní lidé,............ bohužel......jinak by řekli členům-mýlili jsme se......lhali jsme.....polepšíme se......

Takže se evidentně radši všem lže dál, že ano milé "vedení"......Inu, Vídeň řekla jak to je a lokajové musí stát v řadě a dělat papoušky ...... historie se opakuje......

To se mu nedovedete alespoň veřejně omluvit, když už jste si ho na začátku vybrali jako obětního beránka a veřejně ho prohlásili (lživě, jak nyní vidíme) za strůjce celé "kampaně"?

Vaše lež před pár dny praskla (ona samozřejmě praskla už v listopadu, když jste na vedení jdž dostali markův dopis- ale namísto reakce a omluvy Miličevičovi a členům jdž- vedení společnosti před prostými členy a veřejností markův dopis jen sprostě ututlalo a zapřelo, jako to ostatně dělá vždycky, když je problém..........)

Jak smutné, jak nechutné...........

Rozloženi zevnitř-aneb kde není cti ani pravda nepřebývá

Myslím, že vyjádření Marka Jendrucha je tuze nepříjemným probuzením pro mnoho snílků, kteří v bláhové zasněnosti věřili konejšivým slovům vedení společnosti Jdž-nic se neděje, jedeme dál, všechno je lež a gurudév je bez chyb, vše je jako dřív. Evidentně není.
Kdo zná Marka osobně tak ví, že jestli byl v téhle společnosti opravdu morální člověk, morální v pravém slova smyslu, tak to byl právě Marek.
Proto, pokud takový člověk řekne, že už před deseti lety k němu Eva přišla a svěřila se mu-nelze to brát na lehkou váhu.
Argumenty vedení-pana Lajky, Dohnalové, Zanášky, Repka a dalších (že vše je spiknutí temných sil pod taktovkou Ciciho) -jsou usvědčeny ze lži. Ať už ze lži z neznalosti, z přemíry snahy pomoci guruovi, nebo dokonce ze lži záměrné. Každopádně, minimálně od Markova prohlášení víme, že problém nezpůsobil nějaký jugoslávský zhrzený sádhu, jak zněla bajka pro obyčejné jogíny. Problém tu byl ještě předtím.

Pokud mají výše zmínění vedoucí představitelé dostatek cti v těle-nechť se veřejně panu Miličevičovi (bývalému Chidánandovi) omluví. Byl by to první krok směrem k jejich opravdovému duchovnímu a morálnímu pokroku. Myslím sice, že Miličevičovi je to všechno celkem šumák, má asi dítě na cestě a nepotřebuje se tak zaobírat fantasijním světem členů Jdž, ale napadat ho a svádět na něj všechny problémy-to bylo opravdu nechutné a amorální. A výše zmínění to jistě vědí. Pokud jste slušní lidé-omluvte se mu, prosím. A hned připojte další omluvu i Evě. Zvláště mužští členové by neměli váhat..........

Co se týče karmy-vypůjčíme li si citát (byť nepřesný) z ruské literatury-pak, "není li Bůh, je dovoleno vše". Někteří pisatelé zde provedli jakousi inverzi-a to-"je li karma, je dovoleno vše", protože karma každého nakonec potrestá.

Tak za prvé-koncept karmy je jen jedním z mnoha filosofických pohledů na život. Nemá nadřazenou platnost. Pro většinu lidí je to nesmysl. Je to věc víry. Je také poměrně mladá. Ve Védách se hlavně obchoduje s mnoha Bohy, aby bylo víc obilí, moci či peněz, aby zhrzený milenec mohl ublížit své vyvolené a pod. O karmě se tam nedovíme. Pokud Maheš tvrdí, že základem všeho vědění jsou Védy, pak tím dává jen najevo, že je nezná. A nebo nevěří v karmu.........

Za druhé-koncept karmy připomíná spíše ono opium utlačovaných, než nějaký fyzikálně působící jev. Každé náboženství utlačovaných tvrdí-Bůh to mocným a zlým jednou natře-není třeba se bát, že by zlo zůstalo nepotrestáno. Koncept karmy je tedy výborným opiem pro utlačované v kastovní společnosti. Založit na tak spekulativním principu s mnoha praktickými výkladovými potížemi morálku-je mírně řečeno odvážné. Naštěstí, společnost si vypracovala spolehlivější nástroje potrestání, než je víra v to, že zlý člověk bude po smrti a v dalších životech nějak trpět (není lepší trpět a vnitřně tak opustit máju, než mít pohodičku? Není to tedy tak, že zlo je odměněno nakonec rychlejší cestou k osvobození nepřipoutaností?)
Těmi nástroji potrestání je právní řád a veřejné zostuzení viníka. Právo bohužel neřeší všechny nepravosti, jak vědí absolventi PF-morálka není právo a naopak. Proto je zde nástroj "pranýřování". A veřejně činná osoba, které plynou z veřejné důvěry velké požitky, finanční a mocenské, je potrestatelná právě institutem veřejného pranýřování.

Všichni činíme nepravosti, ano, ale přikázání"kdo je bez viny ať hodí kamenem"-je nástroj na obhajobu bezmocné ženy v patriarchálním Israeli-ne nástroj ke skrývání prohřešků mocné a bohaté osoby, předstírající vlastní nadřazenost nad obyčejnými (protože neosvícenými) smrtelníky. Maheš není Ježíš, je to velmi bohatý Ind, s ohromnou mocí, vyzbrojený právníky, armádou věrných služebníků, spřátelených politiků a vitrínou plnou metálů. Ježíš, máme li věřit jeho následovníkům, nechodil v goratexkách na letiště, ale jen bosý po poušti. Další rozdíly si jistě každý sám najde. Mocní se Maheše nebojí jako nějakého nového vykupitele, jak možná sní někteří snílkové v Jdž, Maheš je jen jejich přítel. Srovnávání mahešova a Ježíšova příběhu je tak absurdní, jako představa jak se Ježíš nechá fotit s Pilátem a jde s ním na večeři do drahé restaurace aby oslavil nový duchovní titul od římského císaře.........
Proto, nevymlouvejme se na spekulativní karmu. O činech lidí, kteří žijí z důvěry ostatních se mluvit musí. Jinak to bude cochcárna.................
A tak na závěr, nejen na základě markova Vyjádření, které ukazuje prázdnotu argumentace vedení Jdž, přeji vedoucím představitelům, aby našli odvahu prohlédnout své imaginační projekce hodného a kouzelného Dědečka, Otce či Syna, co je přišel zachránit před zlým světem, a uzřeli mnohem prostší pravdu-o tom, jak jeden Ind se svým strýčkem se udělali sami pro sebe, odtrhli se (pravděpodobně) od jistého Satjanandy a užívali si moc a slávu plnými doušky tak, jako mnoho stejných podnikatelů s posvátnem a osvícením před nimi. Je to možná bolestnější než snít o létajícím kočáru do nebe, ale pravda většinou nebývá příjemná a snadná. Třeba si pak uvědomíte, že jste svým arogantním chováním ublížili dívkám, které Vám věřily a častokrát se Vám i svěřily. Já jim také dlouho nevěřil a svojí vinu si ponesu. Zkuste v sobě najít odvahu, nést si svůj kříž a přiznat si vlastní chybu. Je to těžší, než nést svůj meč "vlastní pravdy", ale je to pravdivější. A duchovnější. Možná víc, než sentimentálně zpívat o prachu z nohou gurua a plánovat kolik nových duší zase přivedu a co za to v satjalóce dostanu........
Jak píše šiša-nejde tu o mstu, jde tu o tlak na vedení aby zachránilo co se dá. Pokud to jde, aby z Maheše dostalo, co si vybásnil a co je pravda. Jedině tak můžete józe prospět. Jóga není osoba sběratele titulů, je to např. princip pravdivosti-i kdyby ta pravda měla jít proti tomu, kdo Vám o józe tak dlouho básnil. Panu Zanáškovi to možná přijde plytké a prázdné, mnohým z nás však (naštěstí) ne. Proto se tím zabýváme už rok.
S přáním mnoha sil do skutečného boje se sebou samým zdraví Juckes

Vyjádření Marka Jendrucha

Otevřený dopis Společnosti JDŽ Praha (konkrétně adresovaný výboru a cvičitelské radě)

V Praze 22.11.2011

Hari Om vážení přátelé,

dlouho jsem hledal svou duchovní cestu, až jsem ji v roce 1994 nalezl v józe. Vím, že jóga je stále
mou osobní duchovní cestou. Pochopil jsem (snad) vztah Mistra a žáka a jako žák se také neustále
cítím, přestože z JDŽ a od Svámídžího odcházím.

To, že Eva Vrbová měla „jisté zkušenosti“ se Svámídžím, jsem se od ní dozvěděl před více než 10
lety. Tehdy jsem to nedokázal pochopit, a tak jsem to vytěsnil z mysli. Letos na jaře se ke mně
dostaly informace ohledně skandálu, přišly oficiální e-maily z Fellowshipu na téma, že je tady
skupina, která chce zničit Svámídžího a jeho práci. Časem jsem se náhodou dostal na stránky
jogavdennimzivote.blogspot.com (ABUSE). Zde jsem si přečetl různá oficiální vyjádření bývalého
svámího Čidánandy a zneužitých žen a nabyl jsem dojmu, že mezi nimi poznávám příběh Evy.

V létě okolo Gurupurnimy mi volala Jana Procházková, že se zjistilo, že Eva je ta osoba, která jde
proti JDŽ. Nic víc, nic míň. Za měsíc poté mě podobně kontaktovali Petr Novotný a Ondráš Sukup.
Ze všech stran pouze informace, že Eva lže a organizuje za ČR kampaň svámího Čidánandy. To už
na mě bylo moc a začal jsem si jako člověk, kterému záleží na pravdě víc než na nařízeních, vše
zjišťovat – osobně i na stránkách ABUSE. Eva žádnou kampaň nevede, záleží jí na pravdě. Ani
žádná organizovaná kampaň neexistuje. Lidé, kteří mě z jógy kontaktovali, nic z ABUSE nečetli,
jak mi sami potvrdili, používali mylné informace.

Ptal jsem se lidí z vedení SJDŽ (např. Jan Lajka), proč Evu jen srážejí a nesnaží se s ní setkat a
nabídnout jí pomoc, ale jen vydávají stále stejná oficiální prohlášení viz výše. Každý se staral jen o
to, aby se neublížilo Svámídžímu a józe. Nikdo neprojevil snahu setkat se se zneužitými ženami,
natož jim pomoci. Nejedná se zdaleka jen o Evu. Evě však věřím na 100%. Věřím, že ani ostatní
nelžou.

Tak jsem to v sobě velmi dlouho řešil. Ztratil jsem důvěru ve Svámídžího i ve Společnost JDŽ,
jejich schopnost řídit se principy, které sami učí: lidskost, soucit, pravdivost, otevřenost… Vadí mi i
další věci: zastrašování, zavírání očí a uší před problémy. Je to pro mě otevřená kapitola, celá
situace mě samozřejmě velmi trápí.

Odejít jsem chtěl již v srpnu, ale zatím jsem zůstal, protože jsem začátkem léta cvičencům slíbil, že
na podzim budou mé kurzy pokračovat. Poslední kapkou, která jen urychlila mé rozhodnutí, jsou
reakce členů JDŽ na článek v časopise Respekt z tohoto týdne.

Za těchto okolností ukončuji svou činnost ve společnosti JDŽ, od února 2012 nebudu pokračovat ve
vedení jógových kurzů. Současné kurzy jsem ochoten dovést až do konce, pokud s tím nebude mít
SJDŽ problém. Nehodlám vyvíjet žádnou aktivitu namířenou proti Svámídžímu ani proti
Společnosti Jóga v denním životě, neodsuzuji ani se nedívám špatně na nikoho, kdo v JDŽ zůstal,
ani na nikoho, kdo z ní odešel. Získal jsem zde hodně dobrého. Ve své sádhaně budu nadále
pokračovat.

Přeji Vám všem hodně lásky, štěstí, harmonie a božího požehnání.

Marek Jendruch Sevapuri

Zveřejněno se souhlasem autora.

Guru lásky

Včera to dávali v televizi. Trochu drsná komedie, ale vůbec ne špatná (:-)))
Guru Pitka je syn amerických rodičů, kteří ho zanechali v indickém ášramu. Tam se mu dostalo duchovní výchovy - i pásu cudnosti. Dospělý Pitka se vydá do USA, aby se stal největším guruem světa, jako je Deepak Chopra ... má svůj ášram, lidé jsou dychtivi osvícení ...