Veritas:
Strach je nejmocnější nástroj, jak udržet lidi pod kontrolou. Mnozí z těch, co zůstali, jsou ovládáni strachem. Strach má mnoho tváří.
Může být skrytý - a lidé jednají pod jeho vlivem, aniž si uvědomují, že hnací silou jejich konání je strach. Nejběžnější druhy strachu jsou:
- Strach ze samotného SM, kvůli jeho údajným "siddhi" (Ale: pokud má takové siddhi, proč existuje toto fórum?)
- Strach "vyskočit z lodi" a být sežrán "žraloky a krokodýly" (Maya) (Ale: To je pouhý mýtus vestavěný do vaší hlavy, abyste měli strach a stále fungovali. Nikdy nezpochybňujte, nikdy neodcházejte. Buďte dokonalí otroci)
- Strach z toho, že zjistím, že jsem se stal obětí podvodu (devastující pro sebeúctu) (Ale: Na dělání chyb není nic špatného. Chyby jsou vlastně příležitosti k učení a k pokroku. Zklameme pouze tehdy, neučíme-li se z chyb.)
- Strach ze ztráty komunity a náhradní rodiny a/nebo přátel. (Ale: Jakou cenu má "přítel", pokud jediným základem a podminkou existence přátelství je, že sdílíte stejnou filosofii? Spojte se znovu s těmi, o kterých vám řekli, že si jich nemáte všímat (kušang). To byla také léčka na vás, aby vás odcizila od vašeho prostředí, abyste se stali více závislými a pokud byste odešli, abyste museli čelit velké ztrátě.)
- Strach z rozpadu vlastního modelu reality. (Ale: Pokud se realita ukáže být iluzí, je třeba ji nechat zkolabovat. Něco starého musí zemřít, aby něco nového mohlo vzniknout.)
- Strach ze ztráty pozice někoho vyvoleného, "zvláštního". (To staví na naší individualitě, ale funguje to přesně v opačném smyslu. Vyjádřete svou individualitu tím, že budete sami sebou, a nedovolte nikomu, aby měl moc nad vaším životem. Učiňte své vlastní volby a přijměte za ně zodpovědnost.)
- Strach, že už se nebudou opakovat různé stavy požehnání, zažité během cvičení. (Ale: tyto stavy nejsou spojeny se systémem, i když vám systém možná pomohl je zažít. Chcete-li pokračovat v praktikování, udělejte to. Když chcete zkusit jiné cesty, udělejte to. Jestli chcete používat systém, proč si nezvolíte ten původní, ten, který byl předlohou, z níž SM kopíroval?) http://www.yoga-anandaverlag.de/yoga-books
Veritasův příspěvek bezesporu patří k nejlepším analýzám manipulace používané vůdcem kompanie jdž. Opravdu, spousta lidí tam setrvává díky směsi cukru a biče. Cukrem je sociální podpora (známí, přátelé, vůdcovy vtípky, navyklá pohodička satsangu, připisování přirozeného působení cvičení "vlivu gurua" a pod.
OdpovědětVymazatBičem je pak právě strach-fanatická gurugíta s jejím popisem trestů pro nevěrce, strach ze ztráty přátel a známého prostředí, strach ze ztráty božské přízně.
To je jeden z klíčových manipulativních programů, co vůdce-programátor vložil do hlav svých oveček. Strach, že zatímco s ním je člověk chráněn před zlým působením nelítostného světa, tak pokud jej žák opustí, nebude už mít kdo pročišťovat žákovy karmy a bránit jim v účinku na žáka a ty se pak budou moci plně projevit svou téměř fyzikální bezohledností. Kdo by si troufl vyjít z ochranného skleníku a vystavit se působení karmy, když může být chráněn deštníkem guruovy přízně? (to, že se zlé v průměru žákům děje stejně často jako nežákům je ignorováno, případně omlouváno jako "nezbytné pročišťování"
Pro matematicky či statisticky zaměřené tajné zvědy a agenty jdž mám jeden úkol: zkuste si udělat statistiku, jestli se žáci s počátečními podmínkami podobnými nežákům, mají nějak lépe po jejich vstupu pod imaginární ochranný guru-deštník. Třeba vám pak dojde, že to časté opakování satsangových zpráv o fantastické a božské ochraně gurua je spíše metoda, jak stokrát opakovaná lež vytvořila ve vašem podvědomí pocit jasného přirozeného zákona-guru oddané zachrání.......
pokud tajné agenty zajímá navíc sociologie, pak by si mohli udělat exkurz do teorie skupinové koheze-tam se mluví o tom, jak každá skupina udržuje svou soudržnost zdůrazňováním zpráv o tom, co se Vám strašného může stát, pokud skupinu opustíte a oproti tomu Vás pozitivně motivuje k setrvání zprávami o tom, co se Vám stane skvělého, pokud ve skupině zůstanete.....tisíce různých skupin a stále stejné metody, jak různými příběhy udržet ve stádečku své ovečky......
V této souvislosti je docela zajímavé, že výklad "dobrých" a "špatných" událostí v životě žáka není konzistentní. Když se mi stane něco dobrého, platí pravidlo "náham kartá" - není to má zásluha, je to boží dar. Když se stane něco špatného, je to naopak moje vina; pravidlo "náham kartá" zde neplatí. U některých ran osudu je ale dost obtížné nějakou vlastní vinu objevit. V takových případech nastupuje to zmíněné "nezbytné pročišťování". To je ale nakonec taky moje vina, protože špatnou karmu, kterou bylo nutné pročistit, mám na svědomí samozřejmě opět já. Ale zároveň se v tom dá najít něco pozitivního v kategorii "náham kartá" - kdyby mi guru nepožehnal, bylo by mé strádání mnohem horší. To pak může vést až k radosti z utrpení: "Zase jsem něco pročistil...".
OdpovědětVymazatDůsledek této duality je zřejmý - všechna vina padá na bedra žáka, všechny zásluhy jsou připsány guruovi. Za těchto okolností potom nemá smysl ani jakákoliv kritika gurua nebo systému. Nejde vůbec o to, jestli je kritika opodstatněná, nebo ne, tak daleko nemůže žák v úvahách vůbec dojít. Všechno špatné je totiž a priori chybou a vinou žáka, zatímco guru je dokonalý. Vedlejším důsledkem tohoto přístupu může být někdy až pocit vlastní nedostatečnosti, ztráta sebevědomí. Když žák trpí, tak zároveň ví, že je vinen pouze on sám a trpí tak vlastně dvakrát. Nemůže dát ani průchod "negativním" pocitům, hněvu, nenávisti, ani si jednoduše zanadávat. Na druhé straně nemůže své sebevědomí posilovat úspěchy - úspěchy totiž neexistují, jenom milost boží.
Nějaká statistika dopadů vstupu do systému a výstupu ze systému by určitě byla zajímavá, ale jsem skeptický k tomu, že by se do toho někdo chtěl skutečně seriózně pustit. Není vlastně ani důvod. Správný žák v tomto bodě nepochybuje. Když se chce pustit do nějakého "výzkumu", pak to není proto, aby něco skutečně zjistil, ale proto, aby přesvědčil ostatní, aby udělal systému reklamu. O výsledku má dopředu jasno.
Zatímco můj příspěvek se věnuje sociologické podstatě strachu, šiša přidal psychologický pohled, a to i s dokonale odhalujícím popisem klíčové vnitřní manipulace -jak je posilován pod rouškou "boje s egem" závislý a nerovnoprávný vztah žáka a učitele (a tím i božská maska "gurua"): neúspěchem je vinen žák nebo karma (tedy zase žák) a jakýkoliv úspěch-naham karta-žádné posilování žákova sebevědomí úspěchem. Kdyby někdo takhle vychovával dítě, bude z něj zakomplexovaná troska.......ale zase rodič bude stále na trůnu neomylnosti........
OdpovědětVymazatje to tak, s egem nejde bojovat, protože to zase uděláme egem, klín klínem nejde vyrazit. tím klínem by měla být legrace(sám ze sebe)né pocit viny a strachu.druhým opakem je hledat chyby jinde, než jsou.tedy u druhých. tam dáváme pozornost vně,meditace je dávat pozornost dovnitř(přítomnost), odhalit-rozpoznat svoje nedostatky v jemnější úrovni. pak na to můžeme zaměřit svou pozornost. pak už nejsme slepí, a můžeme sebe opravdu "vidět", jací ve skutečnosti(stav našich čaker) jsme nebo nejsme.k tomu není třeba někoho-něčeho vnějšího.tím soudcem může být Kundaliní, at naše, nebo druhých. nemůžeme se schovat před pravdou.ta se nikdy neschovává. nepravda má důvod, aby se schovávala, protože má proč.
Vymazatjá mám strach...
OdpovědětVymazatTož kurňa Hanaku, pan Šiša, tak fajne ste to tam psal, že Třinčak to včil přeložil pro boroky co nemluvi po našimu, nech se aj te Amici přiuči.
OdpovědětVymazatTož zas to tu mamlasim: Třinčak přeložil stary prd, bo to fšystko zrobil ten Naham a jeho robka Karta.
Strach je jen ve Tvé mysli. A mysl je největší silou ve Vesmíru. Pokud ovšem někomu nedovolíš, aby se jí chopil. A v tom je ten vtip, proč "guruové" chtějí, abychom vykořenili svou mysl. Oni chtějí ovládat mysl zástupů.
OdpovědětVymazatPokud je přítomen strach, může se tam vloudit něco, co Tě bude chtít ovládnout. Proto používají nástroje na ovládnutí mysli a vyvolání obav, strachu. - Gurugíta, karmické následky apod. Jsou to v jvž běžně používané nástroje.
Všichni jsme synové a dcery Boží. A nic nebolí našeho Otce víc, než když se jeho milované dítě před někým válí v prachu a padá na kolena. Pamatuj si to.
Mysl není největší silou ve Vesmíru.Je pouhým elementem-nástrojem, ustanoveným v tomto vesmíru.Kromě země, ohně, vody, vzduchu, elektřiny-éteru, světla-mysli, existuje sedmý element jemněhmotných sil, to co běžný člověk svými pěti smysly a běžnou myslí nevnímá. tato sedmá oblast elementů-sil-hmoty je nad světlem myslí(pochopením mysli). Vím, že nic nevím.Když mysl pochopí(cestu), že aby to pochopila, musí to chtít přestat pochopit (přestat myslet-stav bdělého svědka). Tam začíná cesta přítomnosti(meditace). Siddhy síly právě pocházejí(vnímáme je) z hrubých elementů. Tím nejjemnějším elementem-čaker, je sedmá úroveň vnímání vesmíru,sahasrára čakra(vnímání síly Kundalini na vrcholu hlavy.(kromě čichu, chuti, zraku, hmatu, sluchu a "inteligence"-mysli)-). Světlo-mysl není právě tím nejjemnějším elementem. Tím je projevující se síla NEPROJEVENÉHO a tou silou je v nás náš duch,šakti-Kundalini.Hra neprojeveného-spícího, který se projevuje projeveným-duchem, může vytvořit Anandu, lásku. Pak sat-neprojevené,čitt-projevené, ananda-láska může spolu utvořit celek. pak minulost, budoucnost, přítomnost může ustanovit Turya, čtvrtý stav našeho vědomí-vnímání(Kundalini).Pak naše tělo, psychika i duchovno může vytvořit jednotný celek.To duchovní tělo je právě naše pole čaker-jemněhmotného těla, a je završeno sedmou úrovní našeho vnímání-stavem turya, čtvrtým stavem našeho vědomí.
VymazatZároven-současně tedy bychom měli završit naše poznání vědomí-stavem turya, ve kterém SOUčASNě vnímáme bdělý stav, spánkový stav beze snů, spánkový-iluzorní stav se sny(i při bdělém stavu může člověk být v iluzi(světonázoru-snu)- sny jsou právě naše mysl z minulosti, budoucnosti a přítomnosti. Mysl může být pouze třírozměrná, proto musí tato mysl pochopit, že není největší silou ve vesmíru.
Pochopí, že pravdou je přítomnost, a z tohoto stavu uvolnění mysli(třetího stavu) se naše vědomí může dostat ze stavu nevědomí-ke 4.stavu- kolektivního vědomí(turya). Tento stav-odraz našeho vědomí je skutečným odrazem(Pravdy)-životem v Pravdě.Pak neprojevené se přímo odráží v nejhrubějším(elementy-tělo). Kruh se uzavřel.Skutečný mozek Vesmíru pohybuje přímo sám sebou, není tam ten mezičlánek ega. Pak synové a dcery(Skutečnost) poznají(uvědomí si) skutečného Otce(ŠIVA-Neprojevené).Bez poznání Ducha-Matky(Šakti-Projevené) to(Brahma) ale nepůjde. Kapišto?
Mysl není největší silou ve Vesmíru.Je pouhým elementem-nástrojem, ustanoveným v tomto vesmíru.Kromě země, ohně, vody, vzduchu, elektřiny-éteru, světla-mysli, existuje sedmý element jemněhmotných sil, to co běžný člověk svými pěti smysly a běžnou myslí nevnímá. tato sedmá oblast elementů-sil-hmoty je nad světlem myslí(pochopením mysli). Vím, že nic nevím.Když mysl pochopí(cestu), že aby to pochopila, musí to chtít přestat pochopit (přestat myslet-stav bdělého svědka). Tam začíná cesta přítomnosti(meditace). Siddhy síly právě pocházejí(vnímáme je) z hrubých elementů. Tím nejjemnějším elementem-čaker, je sedmá úroveň vnímání vesmíru,sahasrára čakra(vnímání síly Kundalini na vrcholu hlavy.(kromě čichu, chuti, zraku, hmatu, sluchu a "inteligence"-mysli)-). Světlo-mysl není právě tím nejjemnějším elementem. Tím je projevující se síla NEPROJEVENÉHO a tou silou je v nás náš duch,šakti-Kundalini.Hra neprojeveného-spícího, který se projevuje projeveným-duchem, může vytvořit Anandu, lásku. Pak sat-neprojevené,čitt-projevené, ananda-láska může spolu utvořit celek. pak minulost, budoucnost, přítomnost může ustanovit Turya, čtvrtý stav našeho vědomí-vnímání(Kundalini).Pak naše tělo, psychika i duchovno může vytvořit jednotný celek.To duchovní tělo je právě naše pole čaker-jemněhmotného těla, a je završeno sedmou úrovní našeho vnímání-stavem turya, čtvrtým stavem našeho vědomí.
VymazatZároven-současně tedy bychom měli završit naše poznání vědomí-stavem turya, ve kterém SOUčASNě vnímáme bdělý stav, spánkový stav beze snů, spánkový-iluzorní stav se sny(i při bdělém stavu může člověk být v iluzi(světonázoru-snu)- sny jsou právě naše mysl z minulosti, budoucnosti a přítomnosti. Mysl může být pouze třírozměrná, proto musí tato mysl pochopit, že není největší silou ve vesmíru.
Pochopí, že pravdou je přítomnost, a z tohoto stavu uvolnění mysli(třetího stavu) se naše vědomí může dostat ze stavu nevědomí-ke 4.stavu- kolektivního vědomí(turya). Tento stav-odraz našeho vědomí je skutečným odrazem(Pravdy)-životem v Pravdě.Pak neprojevené se přímo odráží v nejhrubějším(elementy-tělo). Kruh se uzavřel.Skutečný mozek Vesmíru pohybuje přímo sám sebou, není tam ten mezičlánek ega. Pak synové a dcery(Skutečnost) poznají(uvědomí si) skutečného Otce(ŠIVA-Neprojevené).Bez poznání Ducha-Matky(Šakti-Projevené) to(Brahma) ale nepůjde. Kapišto?
Zajímavá vsuvka-možná i přínosná, kdybych to nečetl asi tak stokrát v různých vážných i nevážných, laciných i drahých knihách.......a další stovky knih to podávají zase úplně jinak........v podstatě se dá napsat cokoliv a říct-to je jen jiný úhel pohledu na realitu.....a kdo vyvrátí, že to tak není?
Vymazatnevím, ale to potvrzení a vyvrácení musí udělat každý sám. možná již jsem se smažil tady někde o tom připomenout to, že nikdo není imunní, být ovlivněn zvnějšku a tak nikdy se nedá dopředu tvrdit v relativitě cokoli,co by mělo nastat v budoucnosti. aby člověk nenaletěl, měl by si v sobě ten nástroj zjemnit a rozvinout. pokud již něco člověk vnímá, měl by svoje myšlenky podstoupit tomuto vnímání. prostě zjistit o tom to, co mu naznačuje vnitřní síla. pokud cítíte tlak , brnění,teplo, je to signál, že váš systém potřebuje na sobě pracovat. pokud je tam chlad a uvolnění atd. tak momentálně jste pro to udělal vše, co jste mohl. pak znáte v sobě mapu. tak poznáte jestli je guru,my, nebo drahá kniha k ničemu, nebo ne. jde o to komu budete věřit, jestli svému duchu, nebo cizí mrtvé entitě, protože i ta mrtvá entita může do určité míry být pravdivá, protože když ptáčka lapají... to je dnes problém a celé národy a světadíly mohou naletět. nic není nemožné.proto to dnes tak hodně vyplavává na povrch vše, co není v souladu s pravdou.vyvinout si tedy citlivost, není problém, problém je naše čistota.to poznáme podle vjemů. jinak nadále používáme mysl a pokus a omyl. prostě fyzicky to musí jít vnitřkem z těla k jemnější struktuře, přes sahasráru do srdce. jiná cesta neexistuje, a tato cesta potvrzuje tu vnější. není to naopak.smysl je jít k příčině rovnou, do nejjemnější oblasti.prostě vnímat a ověřovat sám na sobě. pak mohu věřit druhému, dříve ne.hodně se dnes pletou ty pojmy a tak někdy je vůbec najít společnou řeč. státy také nejdříve dělají asociační dohody, pak není v pojmech chaos. ale skuste si to, vnímat v sobě , v prstech a dlaních a nad hlavou ty vjemy. pak to posudte v sobě co vám ta mapa dává za poznání.přání je levá emocionální strana, pravá je konání, a střed je poznání. prostě jít více do meditace- spojení.Problém je, že jsme nabrali hodně mentálního vědění, a ted nevíme, co si vlastně z toho guláše vytáhnout a přijmout, nebo odmítnout.neti- neti, bylo dobré dřív, jenže nás to "chrání" i před tím vhodným a to dnes není již cesta pro tuto dobu.evoluce je vývoj a nemůžeme utéct od problémů.to nefunguje. prostě následek příčina.neexistuje příručka, ta je v nás a je živá.
VymazatPotvrzení a vyvrácení musí udělat každý sám...
VymazatŘekněme, že nějakým cvičením opravdu postupně změním svou mysl, pocity a vůbec všechno, s čím můžu něco dělat. Syntézou nových stavů těchto mých součástek vznikne nějaký postoj, nový pohled na svět. Já, ve smyslu subjektu, který poznává svět, se nějak změním. Tuto změnu mohu ve svém novém stavu hodnotit jako změnu k lepšímu (ať už v jakémkoliv smyslu), ve srovnání se stavem původním. Takové hodnocení je ale problematické, protože mezi hodnocením výchozího a konečného stavu se změnil nejen objekt, ale i subjekt a kritéria hodnocení. Je to hodnocení podjatého soudce. Soudcem mezi starým a novým "já", soudcem mezi jejich pohledy na realitu je totiž zase jen to nové "já".
Ve svém nově dosaženém stavu, ve své nové realitě, mohu být nezvratně přesvědčen, že jsem blíž poznání skutečnosti nebo že jsem ho dokonce dosáhl. Můžu mluvit s anděly, poznat boha a splynout s ním v jedno. Můžu dosáhnout toho slavného přesvědčení, že jsem nesmrtelný, nezrozený a dokonalý. Pokud bude mým cílem štěstí, spokojenost, nebo obecněji pocit vlastního naplnění a můj nově nabytý stav potrvá minimálně do smrti, pak jsem bezesporu dosáhl cíle.
Dokonce i když je mým cílem pochopení reality, tak mi z mého nového hlediska duchovně vycvičeného subjektu může připadat, že jsem dosáhl cíle. Můj pohled na svět se cvičením změnil, změnil se způsob mého uvažování, změnil se samotný význam pojmu "pochopení reality" a já jsem takového pochopení nakonec dosáhl.
Jaký to ale má význam pro mé původní skeptické já, které zde teď píše tento příspěvek a neví, jestli má podstoupit cestu k tomu novému já? Tohle mé skeptické já vůbec nezajímá subjektivní pocit dosažení, kterého může to nové já dosáhnout. Cílem tohoto skeptického já není změnit se účelově na cosi, co bude šťastné a přesvědčené o vlastní dokonalosti. Jeho cílem je změnit se jen tehdy, když to bude znamenat pochopení skutečnosti, jaká opravdu je. Jeho cílem je skutečnost sama o sobě.
Subjektivní přesvědčení je samozřejmě dostačující, když se jedná o záležitost subjektivní povahy. Když se mi líbí červená barva a někomu zelená, asi oba uznáme, že nejde o spor o skutečnost, ale o výraz jedinečnosti člověka, o výraz ega, jak to nazývají jogíni. Nemá pro mě žádný význam pátrat po tom, jestli se dotyčnému líbí zelená "doopravdy". Ale když vezmeme na paškál realizaci boha, je to úplně jiná situace. Bůh (Skutečnost) má být "nad" egem, jediný a společný všem. Všichni lidé prý mohou dosáhnout téhož, proto je realizace boha nutně záležitost do určité míry objektivní a nemůže se vyhýbat objektivním soudům. Má smysl snažit se zjistit, jestli jí někdo dosáhl "doopravdy". A jestli jí někdo dosáhl, je velice rozumné očekávat, že na něm bude nějaká změna poznat i navenek. Výsledkem objektivní změny člověka v "mudrce" musí být objektivně poznatelný rozdíl mezi obyčejným člověkem a mudrcem.
"Duchovní" lidé často pohrdají požadavkem na objektivitu a považují ho jenom za nesmyslnou racionalistickou šikanu. Co by komu dokazovali, sami přece ví nejlíp... Jestli to ale s hledáním skutečnosti myslí vážně, jsou ve skutečnosti sami proti sobě. Pokud se totiž vzdáme požadavku na jakoukoliv objektivitu a spokojíme se s vlastním přesvědčením, neexistuje hranice mezi mudrcem a bláznem. Mudrc si pak nemůže být jistý, že není blázen a blázen si nemůže být jistý, že není mudrc.
Tohle se mi moc líbí. S tím souhlasím.
Vymazatad šiša....Takové hodnocení je ale problematické, protože mezi hodnocením výchozího a konečného stavu se změnil nejen objekt, ale i subjekt a kritéria hodnocení. Je to hodnocení podjatého soudce. Soudcem mezi starým a novým "já", soudcem mezi jejich pohledy na realitu je totiž zase jen to nové "já"....
VymazatPokud umenšíme svoje připoutanosti,mělo by to být zvnějšku patrné. souhlasím s tím, že duchovní člověk nemůže dělat to co se mu zlíbí, to je jasné.zevnitř, ale i zvenku to musí být objektivizováno-potvrzeno a to tím, že se změní i váš vnitřní stav duchovního těla v podobě vnímání a soudu, který ve vás odrazí právě ta nejjemnější úroven, která je skutečnou nejjemější součástí naší bytosti, která ví a pohybuje se podle toho, co děláme. tou silou je Kundalini.
Jakmile se zjemníte natolik, že budete vnímat její vjemy, pak skutečně budete vědět, jak skutečně na to jste, nebude to jenom hra intelektu-mysli, ale skutečný soud pravdy. pak se to stane objektivním.pak i budete vědět kdo je tím skutečným duchovním. tedy více nebo méně.toto hodnocení ale již nebude opět nějakým přesvědčením, protože právě spolehnout se na svou PRAVDU je potom úplně stejné, jako se spolehnout na tu cizí, ale též skutečnou PRAVDU. pravda je v každém z nás stejná. proto čím je člověk více svůj, tím méně se může uchylovat k druhému. ve skutečnosti ale právě zase sdružování duchovních lidí tuto duchovní sílu násobí, a tak si navzájem opět pomáháme k růstu. prostě skutečné vibrační vědomí-spojení je další kvalitativnější nástroj k poznávání sama sebe i dalším směrem cesty.
prostě i ta mysl, pokud bude používána, bude osvícenější.mysl nás bude stále dokola vodit řešit subjekt objekt, ale to nemá myšlenkové řešení. v tom to je.
Pravdě ale můžeme věřit, pak se jí s jistotou může člověk svěřit. Skutečnost sama o sobě je vlastně být v životě přímým odrazem pravdy. to se dozvíme právě z toho, jestli v nás se to odrazí tím hodnocením, které dává Kundalini.Ta prostě odhalí ve vás všechno, není možné se před ní nikam schovat, jen si zase něco nalhávat. prostě ego se jen tak lehce nechce vzdát.proto když změníme jenom pozu, opět budeme odhaleni.a to s jistotou budete vědět. nebudou zde potom dohady ani žádné mentální rozebírání.proto je toto poznání univerzální pro každého.mudrc si musí být jistý, blázen ne a to je ten rozdíl.je to vědomí bez pochybností.není tam podjatý soudce. Soudcem bude ten nejlepší, duchovní síla Kundaliní, ne žádné mrtvé duše,protože kundalini tyto mrtvé duše odhalí rovněž.Není nic jednoduššího, než to vyzkoušet a je to spontální proces, žádné
zasvěcování a tajnosti. prostě tuto svoji sílu požádejte o toto poznání.
V tomto poznání zde nejde o to zase třídit lidi na čistější a špinavější a tvořit zase to já a ty, je to proces sjednocování lidí a pravdy.tento proces je ale postupný, mnozí očekávají zázračné recepty, ale to záleží na té motivaci.
VymazatŽe tvargle lepijó z rakóskýho mlíka, že Vlčnováci chcó exportovat krála do Indie, to všecko snesu. Ale zapletly se mně taky synapse nebo fakt Třinečáku hanýruješ kedlubnó dolů? Hlásijó v rádiu, že de inverza a půlka Třinca zase udušená, tak už sem měl vo tebe strach, óm trijambakam skoro na jazyku a ty se snad zatím zoncníš nekde se žralokama. Esi se tady eště zétra dovím, že kiloš je marťan, tak se dám do té partaje Důchodci za životní jistoty.
OdpovědětVymazatKlidně si ale překládé, co chceš, Třinečáku globalizované, však ať majó pomeranči taky vo čem kérovat, beztak jim to tam teď nejak chcípe, co šli do lepšího. V néhoršim jim to batawe trochu předžvéká.
Sódružské pozdrav panu Peterkovi do Disneylandu! Tu vašu plotnu tady u nás všeci kóřime, ale dycky náham kartá. To znamená, že neříkáme tak ani tak, ale na naše slova nakonec donde.