středa 20. července 2011

Bolest po opuštění sekty


Zdroj anglicky: http://sites.google.com/site/paramliar/links-1


Emocionální bolest při opuštění sekty

 

Následující řádky jsou o tom, jak bývalí členové sekt a duchovně zneužívajících systémů popisují své pocity poté, když konečně opustili svou skupinu. Mohou vám dát náhled do jejich bolesti a odpověď na otázku, proč pro ně neexistují jednoduché odpovědi.


Bolí to

Bolí to, když odhalíte, že jste byli oklamáni – to, o čem jste se domnívali, že je „jediným pravým náboženstvím“, „cestou k totální svobodě“. nebo „pravdou“, bylo ve skutečnosti sektou.

Bolí to, když se dozvíte, že lidé, kterým jste přirozeně věřili – a od nichž jste se naučili neklást dotazy – „vám zamlžili zrak“ , i když třeba ne záměrně.

Bolí to, když se dozvíte, že ti, které vás učili pokládat za své „nepřátele“, vám přece jen říkali pravdu – ale vám bylo tvrzeno, že jsou to lháři, podvodníci, potlačovači, satanovi služebníci atd., a že je nemáte poslouchat.

Bolí to, když poznáte, že vaše víra v Boha se nezměnila – pouze vaše důvěra v jistou organizaci – a přesto jste označování za odpadlíky, za potížisty, za „Jidáše“. Bolí to ještě více, když tato obvinění vznáší i vaše rodina a přátelé.

Bolí to, když si uvědomíte, že jejich láska a přijetí byly podmíněny tím, že zůstanete při starém dobrém postoji. To bolí tak hluboko, že se to pokusíte potlačit. Vše, co chcete, je zapomenout – ale jak můžete zapomenout na rodinu a přátele?

Bolí to, když vidíte nenávist ve tvářích těch, které milujete – když slyšíte to hluboké ticho, když se pokoušíte s nimi mluvit. Hluboce bolí, když se pokusíte obejmout své dítě a ono stojí jako socha, tváří se, že tam nejste. Bodá jako nůž, když vidíte, že váš životní partner se na vás dívá jako na posedlého démonem a učí vaše děti, aby vás nenáviděly.

Bolí to, když zjistíte, že přeze všechno musíte začít znova. Cítíte, že jste promrhali tolik času. Cítíte se zrazeni, zbaveni iluzí, jste podezíraví vůči všem včetně rodiny, přátel a dalších bývalých členů.

Bolí to, když zjistíte, že máte pocity viny a nebo studu kvůli tomu, kde jste byli – i když jste je už opustili. Cítíte depresi, zmatek, osamělost. Je pro vás obtížné dělat rozhodnutí. Nevíte, co dělat se sebou, protože teď máte k dispozici tolik času – a přece se cítíte vinni, že trávíte čas zotavováním.

Bolí to, když máte pocit, že jste ztratili kontakt s realitou, Zdá se vám, jako byste „plavali“ a nevíte, zda se skutečně cítíte lépe, když jste ztratili pocit bezpečí, který jste měli v organizaci, a přesto víte, že se nemůžete vrátit zpět.

Bolí to, když cítíte, že jste úplně sami – zdá se, že nikdo nechápe, co cítíte. Bolí to, když si uvědomíte, že vaše sebedůvěra a víra ve vlastní hodnotu jsou pryč.

Bolí to, když musíte čelit postoji přátel a rodiny: „Já jsem ti to říkal.“, ať už to vyjádří slovy či ne. Cítíte se tím ještě hloupější než skutečně jste – vaše sebedůvěra a sebehodnocení dále klesají.

Bolí to, když si uvědomíte, že jste se kvůli sektě vzdali všeho – vzdělání, kariéry, financí, času a energie – a nyní si musíte hledat zaměstnání nebo znovu začít se vzdělávat. Jak si zdůvodníte všechna ta promeškaná léta?

Bolí to, protože víte, že i když jste byli oklamáni, jste si za to sami zodpovědni. Za všechen ten promrhaný čas – tak vám to připadá.

Bolest zármutku
Opustit sektu je jako zažít smrt blízkého příbuzného nebo ukončit vztah. Pocit je často popisován jako pocit zrady od někoho, koho jste milovali. Cítíte se prostě zneužiti.

Je třeba projít procesem zármutku. Zatímco většina lidí chápe, že člověk musí truchlit po smrti někoho blízkého, je pro ně obtížné pochopit, že totéž patří k této situaci. Smutek, zmatek a bolest nelze vyléčit rychle. Jako při každém zármutku je to čas, který léčí.

Někteří se kvůli tomuto smutku cítí vinni nebo že je to něco špatného. To by neměli – je to normální. Není špatné cítit se zmaten, nejistý, zbaven iluzí, vinen, rozhněván, nedůvěřovat – to všechno jsou součásti procesu. Během času budou negativní pocity nahrazeny jasným myšlením, radostí, mírem a důvěrou.

Ano, boli to, ale bolest se vyléčí s časem, trpělivostí a pochopením.

I po sektě existuje život.

© 1985, 1995 Jan Groenveld

úterý 12. července 2011

"Dáš mi opravdu vše?" Článek z rakouského magazínu.

Článek z rakouského magazínu Austrian Profil: http://www.profil.at/articles/1124/560/299653/yoga-gibst 
Překlad převzat z: http://sites.google.com/site/paramliar/news
"Dáš mi opravdu vše?" 

Jógový guru, který organizuje svoji činnost z Vídně, údajně sexuálně zneužíval své žačky. Časopis Profil hovořil se ženami, které prolomily své mlčení na internetu. napsala Edith Meinhart. 

Marie H. * bylo 16 let, když zemřela její babička z Česka. Její otec, nepředvídatelný, násilnický alkoholik, nemohl zaplnit mezeru, kterou vytvořila její smrt v životě dívky. Díky kamarádce ze školy se Marie setkala s žáky jogína swAmiho. U nich našla, co hledala: oporu, jistotu, odpovědi. Dnes říká: "Trvalo mi 15 let osvobodit se z této iluze." 

Ana K. *, 34, slyšela "swAmiho" poprvé v tělocvičně v Lublani. Její přátelé tvrdili, že jógový mistr zná vše, může číst myšlenky a vidět budoucnost. "To na mě udělalo dojem a zajímalo mě to." V 15 letech se Slovinka stala jeho oddanou žáčkou. O dvacet let později Ana hořce říká, že guru ví, jak „lapit lidi a manipulovat jimi, není na něm nic nadpřirozeného." 

Monika P. * naspořila 30.000 eur na cestu kolem světa na kole. Před ášramem v Indii měla defekt. SwAmi přispěchal a informoval 27-letou ženu, že její "vnější cesty" jí nikam nedovedou. Žena z východního Německa měla přerušenou lékařskou fakultu, řídila hotel v Ekvádoru. Nyní uvízla v ášramu, modlila se, meditovala a pracovala až do vyčerpání. 

Stejně tak jak odlišně příběhy Marie, Any a Moniky začínají, na konci se všechny cítí stejně dramaticky podvedeny, využity a sexuálně zneužity. SwAmi- nazývaný XXXXXdží svými následovníky - přišel do Rakouska v roce 1972, aby odtud vybudoval své impérium JvDŽ (R). Ve Vídni založil první společnost JvDŽ. Ta byla následována sesterskými společnostmi po celém světě. Na domovské stránce www.yoga-im-taeglichen-leben.at swAmi se ukazuje s (rakouským) spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem v Indii, s dalajlamou v Chorvatsku, při sázení stromů míru v Bělehradě, Villachu a ve vídeňském městském parku a při modlitbách za světový mír.

V současné době se dají na internetu najít i neslavné věci. Na www.XXXXX XXXXX-abuse.com a http://sites.google.com/site/paramliar Marie, Ana, Monica a tři další žačky podávají zprávu o znepokojujících zkušenostech s indickým guruem. 

Slovinka Ana byla swAmiho žačkou pět let, když přišla do ášramu v Džadanu v indické provincii Rádžasthán. Co se stalo, popisuje takto: Jednoho večera jí mistr zavolal do svého pokoje a zeptal se: "Co mi dáš?" Ona odpověděla: "Mou duši, mé srdce" Ale on byl spokojený až když řekla: "Mé tělo i duši.". Pak tlačil její hlavou dolů ke svému penisu a nařídil: "Vypij to." Po tomto incidentu byla "na rok úplně mimo sebe", říká Ana. Bouřila se, hádala se, pochybovala. Pokaždé, když se snažila se svým guruem mluvit, „zařídil to tak, aby tam ještě někdo byl a já jsem se neodvážila." Později se pokusila svěřit lidem ze svého jógové skupiny, ale reakce byly "vždy velmi špatné." Byla odsouzena jako lhářka a jako duševně chorá.

U Marie se to stalo v České republice. Po satsangu - duchovním setkání jógových žáků – na který mistr přijel, si zavolal tehdy 22- letou ženu do bytu, ve kterém pobýval během svého pobytu. Starší paní, která jí dobře znala, jí odvedla do ložnice. SwAmi jí nařídil, aby si na něj nahá lehla a "dobila si své srdce zn jeho srdce." Pak jí začal sexuálně stimulovat. "Byla jsem v šoku," říká Marie. "To je boží požehnání," a jsem pro tebe "jediný muž v tomto vesmíru," vysvětloval jí. Marie říká, že se dlouho nemohla vyrovnat se zmatkem, ve kterém byla. Znovu a znovu se ptala sama sebe: "Udělal to proto, aby spálil mé špatné karmy?" Teprve o patnáct let později, Marie "se společností skončila". "Dala jsem svému guruovi vše, svůj čas, peníze, důvěru. Zneužil mě ve všech směrech, i sexuálně. Předstírá, že žije v celibátu. Lhal nám všem."

Když Monika opustila ášram v Indii, swAmi jí řekl, že je dobrý člověk a měla by dávat pozor, aby jí venku někdo nevyužíval, ona říká: "Ale jediný člověk, který mě opravdu využil, byl on sám." Podle jejího příběhu byla sexuálně zneužívána v roce 2002 v Indii, nejprve Guruxxx, učitelem jejího mistra a o dva roky později swAmim samotným. Do té doby "nepochybovala ani na vteřinu o dokonalosti svého mistra. Poté se snažila najít vysvětlení, která by nezraňovala tak, jako pravda. Napsala swAmimu dopisy, ale nikdy nedostala odpověď. "Sexuální zneužívání nebylo pro mě to nejhorší. Otevřelo mi oči k mnohem dramatičtějšímu zneužívání. Musela jsem si přiznat, že jsem byla po dobu 15 let v sektě a že uctívám jako boha muže, který pro mne nikdy nechtěl udělat nic dobrého. Můj život se zhroutil. " 

Ana, Monika a Marie byly jediné, které byly ochotné mluvit s Profilem. Další tři ženy prolomily své mlčení na internetu. "Z právního hlediska je guru považován za pastora se zvláštní povinností péče," říká Ulrike Schiesser Federálního úřadu pro sekty ve Vídni. Všechny obvinění ze zneužití, které byla vznesena, jsou promlčena, promlčecí doba je pět let. Žádná z žen, které zveřejnily své zkušenosti, nechce pomlouvat jógu. Monica říká, že chce varovat ostatní: ". 

Nenechte se manipulovat, dávejtet pozor na svou svobodu." "JvDŽ je jóga se silným zaměřením na svého zakladatele," říká paní Schiesser, profesionální psycholožka a psychoterapeutka. "To je to, co činí tak obtížným dostat se z ideologických konstrukcí a důvěřovat vlastním instinktům." Guru - podle původní myšlenky, by měl provázet některé vybrané žáky na cestě k osvícení. SwAmi učil své žáky, že sloužit mu pár minut má větší cenu než roky meditace.

Ana říká, že prozatím ví o dvaceti ženách, kteří zažily stejné věci jako ona: "To jsou jen ty, které znám osobně. Předpokládám, že ve skutečnosti jich je mnohem víc." Jógový mistr sám k obviněním mlčí. Nebyl k dispozici ani pro Profil. C. .. M. ... , mluvčí vedení JvDŽ ve Vídni přiznává, že (on) ví o zprávách od žen měsíce: "Ale v Rakousku nejsou žádné stížnosti, neexistují žádná fakta. " Proč swAmi nemluví sám za sebe, nedokázala říct: "Má spoustu životních zkušeností, bude mít své důvody. V současné době není možné s ním mluvit. Jeho matka je nemocná. Co jsem slyšela z jeho okolí: Je velmi znepokojen, odmítá to a naprosto toto všechno vylučuje.“ 

Zdá se, že Správní rada JvDŽ ve Vídni považuje všechny akce "za jakési spiknutí, které připravil odpadlý stoupenec.". M. ... říká : " V Srbsku byl více než 30 let jeden žák, a bylo zřejmé, že v něm roste určitý druh soupeření. Tento muž řekl, že zničí swAmiho práci. Ve stejné době se zrodily internetové stránky.“